Vypravěči GameConu 2026

Na vysoké jsem se přeorientovala z anime na TTRPG a poté z D&D na jiné systémy. Jakožto forever GM ráda vedu hry dobrodružné, hororové, komediální, společensky-vyšetřovací anebo romantické, a to v češtině a v angličtině (online na svém Discordu a přes StartPlayingGames). Hodně se zaměřuji na roleplay. V minulých letech jsem na conech vedla hry v systémech FAE, Monsterhearts 2, Thirsty Sword Lesbians, Kobold Endeavour, Eat the Reich, Daggerheart a ve dvou vlastních systémech.

Gamecon byla vždy skvělá příležitost si zahrát RPG s novými lidmi a ozkoušet limity systémů, které běžně používám. Letošním tématem je Cyberpunk a proto všechny své hry ohnu, aby byly žánrově správně zasazeny ;) Jsem evangelista možná trochu obskurního systému Střepy snů. Hrával jsem však i klasický Shadowrun 2e, Fate, Numeneru nebo nejnověji Zapovězené země. Rád dávám hráčům svobodu utvářet příběh a jen se snažím, abychom se všichni u stolu bavili.

Na Gamecon se vracím po dlouhé pauze, ale i dříve odehrané příběhy můžete přečíst na blogu: https://susenestraky.blogspot.com/search/label/hostovani

O Dračí doupě jsem zavadil na konci základní školy a v zásadě mi hned přirostlo k srdci. I když jsem si odkroutil svoje jako hráč, vždycky jsem byl více PJ.

Na začátku jsem neměl moc možností, s kým hrát naživo, ale dovedlo mě to na místa a k lidem i jiným tvorům, kteří jsou dodnes v mém životě a já mám tu čest nazývat je přáteli. Ať už to byla hrdinná společnost nesmrtelných bojovníků z immortalfighters.net nebo banda pochybných dobrodruhů a násosků z Putyky, kde jsem dnes prakticky jako doma (Putyka – komunitní Discord server zaměřený na Dračí doupě 2).

Naživo si pak rád zahraju a vyzkouším všelicos, avšak prim a s tím naší domácí kampaň, si uzmulo DnD. Doufám, že i tentokrát u stolu potkám fajn lidi a hráče a společně vytvoříme super hru, co nás bude bavit.

K RPG som sa opäť dostal po dlhých rokoch, keď ma po návrate zo zahraničia na Slovensko zlanáril kamarát na Dračák. Aktuálne sa venujem vytváraniu dobrodružstiev a GMovaniu niekoľkých kampaní v mojich obľúbených systémoch či settingoch (Babylon 5, Mutant Chronicles 2nd Edition, DnD Krutovláda drakov) a pripravujem sa na ďalšie. Niektoré z nich streamujem aj na Twitchi scifisk.

Nájsť ma môžete na Facebookovej skupine RPG na Slovensku, popri tom spolu s Eddiem moderujem podcast o RPG hrách a ich hraní nazvaný Majstri svetov každú nedeľu večer pre online magazín scifi.sk. Na conoch prednášam od roku 1999 (najmä o Babylone 5) a od roku 2013 organizujem PegasCon v Prešove.

Na GameCon jsem poprvé vyrazil v roce 2007 a od té doby se – až na jednu výjimku – stal nedílnou součástí mého léta. Prvotním lákadlem bylo mistrovství v DrD, ale okruh mých zájmů se brzy rozrostl i na další RPGčka a kromě nich i deskovky. Minulý rok jsem dospěl k závěru, že černých „účastnických“ triček už mám až moc a jediná cesta, jak se dostat k jiné barvě, je začít vést nějaké aktivity :-)

U RPG jsem sice začínal na klasickém „dungaření“, ale dnes dávám přednost atmosféře, společné tvorbě příběhu a možnosti zahrát si roli. Což ovšem neznamená, že bych čas od času pohrdl přímočařejší bojovou akcí! Kromě toho si myslím, že při hře by měla být především sranda, protože máloco tak zahřeje u srdce jako pohled do seznamu hlášek nasbíraných z různých sezení. Z herních systémů jsem zdaleka nejvíce odehrál klasického Dračáku, který pro mě vždycky bude mít své kouzlo. Z dalších her bych zmínil Warhammer Fantasy i 40k, Příběhy impéria a DrD II.

První rpgčko, které jsem kdy hrála, byl Dračák a náš úkol byl zachránit svět. V té době vznikly i mé první povídky (kde se teda zachraňovalo jenom království). Od té doby uteklo už pěkných pár let, ale příběhy, ať už vyprávěné, či psané, mám ráda pořád. Na Gamecon mě přivedly zážitky a přátelé z literárních conů, že prý to bude super. Bylo a já zjistila, že možnosti rpgček jsou daleko pestřejší, než jsem si kdy myslela. Kromě toho mě uchvátila i atmosféra a báječní přátelští lidé.

Mám radši herní systémy, kde se i hráči dostanou k vypravěčským pravomocem (Fate, Fiasco..) a můžou být kreativní a okořenit příběh vlastními nápady. Obecně je pro mě nejdůležitější příběh a postavy. Co se témat týká, baví mě pestrost a ne úplně tradiční settingy.

Kdysi dávno, na základní škole, jsem objevil gamebook Labyrint smrti, a od té doby jsem byl ztracený. Jen co jsme s kamarádem pochopili, že dobrodružství podobné gamebooku můžeme přichystat kamarádům sami, strávili jsme několik (desítek) odpolední společným vymýšlením tajuplného ostrova plného příšer a nebezpečí. Ke skutečným RPG jsem se ale dostal až na střední, kolem přelomu tisíciletí a pár let nato jsem objevil fórum plné podobných nadšenců. S nimi jsem měl možnost objevit a vyzkoušet plno známých i méně známých RPG, na tvorbě několika z nich se i podílet a prozkoumávat různé styly hraní. A taky třeba nakouknout ke komornímu larpu a dalším příbuzným rolovým hrám. A díky tomu všemu jsem se dostal i jako vypravěč na Gamecon a za ty roky jsem organizátory a snad ani hráče ještě neomrzel.

Na hrách mám rád spolupráci všech u stolu, znamená to, že moje příprava je spíš volnější a snažím se chytat toho, co do hry vkládají hráči. A na základě tvořit příběh. U klasičtějších her je pro mě důležité vyprávění příběhu a kostkami občas za sezení hodíme sotva třikrát. Ve hrách, které ale pravidla používají k posouvání příběhu (nejen vyhodnocení činností postav), naopak využívám herní mechanismy rád právě proto, že vedou k zajímavým, dramatickým posunům v příběhu.

S Dračím Doupětem a vlastně všemi roleplayovými styly jsem začal v 11 letech,kolem roku 1998, spolu se svými nejlepším přítelem Edhelem a našimi kamarády. Hltaly jsme fantasy knihy, dělali historický šerm, zajímaly se o mythologii a pohanské tradice. Tolkien byl naší modlou a starší zkušenější hráči pro nás byli bohy. Abych řekl pravdu, Tolkien byl modlou spíše pro Edhela – já měl svého vlastního tvůrce na piedestalu: Sapkovskeho. Zaklínač mi ukázal jak může vypadat tvrdá fantasy bez heroického patosu. styl který se mi líbí dodnes. V Uherském hradišti jsme měli omezené možnosti rozvoje a poznávání jiných stylů her, což se výrazně změnilo v Brně, kde nyní žiju. ..a také hraju. A nejen Drd, ale také deskovky, larpy a ochotnické divadlo.Gamecon je pro mě jednou z nejvyžších možných met, kterých může PJ v ČR dosáhnout. Byl jsem účasten několikrát jako hráč a nakonec se mi dostalo i té cti zařadit se mezi PJ.

Na svůj první Gamecon jsem se vydal úplnou náhodou. Kamarádům chyběl jeden člověk do skupiny na Mistrovství v Dračím doupěti a tak vzali i mě, rpg a deskovkami v té době nepostiženého jedince. Od té doby proteklo již řekami hodně vody, ale já se pořád rád vracím každý červenec zpátky, dnes už ale jako jeden z organizátorů.

Za svoji hráčskou kariéru jsem již vyzkoušel nespočetné množství žánrů a systémů. Nemám žádné jasné preference a rád střídám styly. Rád si zahraji taktickými boji propletenou hru ve 4. edici Dungeons and Dragons, detektivku v Gumshoe nebo horor ve World of Darkness. Obecně preferuji spíše vážnější stylizaci, ale nebráním se ani prvoplánově vtipné hře.

Už jsem vypravěčem delší dobu a měl jsem díky tomu dost času najít si svůj styl. Mám hodně rád RP a snažím se, aby si z každé interakce s NPC hráči něco odnesli. To však neznamená, že mě nezajímá souboj, ba naopak, jen nemám rád, když se ze souboje stane nezajímavá rubačka. Zahrál jsem si už víc různých systémů, ale tolik jsem si jich neodvyprávěl. Nejvíc jsem zvyklý vyprávět DnD 5e a Slayers.

V záloze mám neustále připravených několik absurdních postav do DnD a nadšeně tvrdím, že mě baví komorní larpy, ale dost možná mě jen baví zkoušet, z čeho všeho se ještě zvládnu vykecat.

Když zrovna neběhám po larpech, střídám atmosférické deskovky, malování figurek a přemýšlení nad tím, jak připravit další hru – ať už pro děti na táboře, nějaký oneshot do DnD nebo svůj první larp.

David začal hrát larpy jen před několika lety, ale za tu dobu jich stihl poměrně hodně (ale rozhodně ne všechny, jak někteří tvrdí!). Má rád emočně náročné a intenzivní hry, v nichž místo snahy vyhrát fungují přístupy play-to-lose a play-to-lift a po kterých má člověk ještě dlouho husí kůži, když vypráví historky. I proto rád uvádí Čistou duši.

S hraní RPG her jsem se seznámila už na základce, kdy jsme prozkoumávali podzemí a hledali poklady. A od té doby se RPG věnuji nepřetržitě. Baví mě být hráč, vypravěč i probírat teorii herních systémů.

Vyzkoušela jsem spoustu různých směrů, stylů i pravidel. Hlavní je pro mě zábava u stolu a příjemně strávený čas s ostatními, doplněný o společnou tvorbu příběhu.

Kromě RPG mě baví počítačové hry, deskovky, malování figurek, historie a knížky.

DM, nadšený hráč her všeho druhu

Hraní her bylo vždycky mým koníčkem – ať už těch počítačových, nebo hlavně deskových. Rukama mi prošlo bezpočet malých i velkých deskovek a nad čtením pravidel jsem strávil plno probdělých nocí. Hraní RPG her tak bylo vlastně jen dalším vývojovým krokem.

K D&D jsem se dostal nejdříve jen jako divák. Když mi posléze byla nabídnuta možnost zúčastnit se nové kampaně jako hráč, chopil jsem se příležitosti všema deseti. Už od počátku mě ale lákal post vypravěče. Proto jsem po roce hraní přesedlal na pozici Dungeon Mastera.

DMování se věnuji od roku 2024 s příchodem D&D 5.5e. Dnes provádím dvě skupiny skrze taje a zákoutí světa Forgotten Realms, které občas proložíme kratšími dobrodružstvími ze světů Eberronu či Dragonlance. Ve volném čase v Kolíně organizuji sezení jak pro naprosté nováčky, kteří chtějí proniknout do našeho hobby, tak i pro ostřílené D&D veterány.

Začátky dračího doupěte spadají ke konci komunismu u nás. Knihkupectví u Sovy se stalo baštou všech milovníků fantasy a sci-fi na Hradišťsku a já nebyl výjimkou. Domlouvali jsme se s kámoši a hráli Dračí doupě, Magic the Gathering, kupovali a četli Tolkiena, Eddingse, Feista, Sapkowského, Zelazneho, prostě co se objevovalo na pultech. A z té doby mi taky zůstala má přezdívka. Tu jsem používal jak při DrDu, tak i DrDu naživo nebo na devárnách. Postupně se vystřídali spoluhráči, trochu i herní styly a preference, ale dračák u mě zůstal číslo jedna, jen se z hráče postupně vykrystalizoval PJ. Jen Gamecon se mi dlouho vyhýbal. Před lety jsme se ale konečně sebrali, přijeli, dostali se do finále a pak se nechal naverbovat mezi PJe :-).

S RPG jsme se setkal poprvé na základní škole a už se jich tak nějak nezbavil, a věnuji se jim tedy do současnosti.

Baví mě na nich zábava u stolu a příjemně strávený čas, u společného příběhu.

Vyzkoušel jsem hromadu systému jako hráč a o trochu méně jako vypravěč. Dávám přednost příběhu před pravidly.

Mezi oblíbené systémy patří Fate, Blades in the Dark.

K RPG jsem se dostal kdysi dávno na základce, když kamarád přinesl „pirátskou“ kopii Dračího doupěte v1.0. Bylo to ještě v dřevních dobách, kdy jsme si desetistěnné kostky dělali z moduritu, protože se nedaly koupit. A už tehdy jsme Dračáku propadli. Hltali jsme tehdy polský časopis Magia i Miecz a samozřejmě vytvářeli vlastní RPGčka, co se nedaly hrát.

Moje cesta vedla přes všechno možné, co se tehdy dalo sehnat a dnes už je v propadlišti dějin. První velká změna oproti běžnému fantasy na tisíc způsobů pro mě byl Shadowrun. Tehdy jsem si ho vyprosil od rodičů k Vánocům a oni za něj na tehdejší poměry utratili šílené peníze. Pochopil jsem, že RPG nemá hranice a že hrát je možné jakýkoli příběh.

Nyní už, dalo by se říct „na starý kolena“, experimentuju méně. Mám rád jednoduché systémy s malým množstvím pravidel, mám rád silné příběhy, důraz na postavy a drama. Rád improvizuji a k smrti nerad listuji pravidly. Střídám žánry a zkouším věci, které jsem v RPG ještě nezkusil. Rád se nechávám překvapit, kam nás příběh zanese, i když jsem vypravěč.

Mezi mé oblíbené hry nyní patří Apocalypse World, Ironsworn a 2400. Ale také se rád vracím ke Střepům snů a Shadowrunu, i když často jen zčásti, v podobě ideí nebo settingu.

Jsem dlouhodobý hráč a občasný vypravěč. Začínal jsem na Dračím Doupěti 1.6e a Dungeons & Dragons 3.5. Jako hráč preferuji kooperativní, role-playové, investigativní, detektivní, politické a taktické zápletky. Vyhýbám se akčním a hororovým hrám, kde hod kostkou je důležitější než dobrý nápad, nebo kde se konflikty se řeší stylem „bezmyšlenkovitě házíme kostkami, dokud jedna strana nepadne“.

Jako vypravěč v poslední době nejčastěji vedu v systému Tails of Equestria nebo v homebrew systému Dračí Kutloch (který jsme před několika lety vytvořili společně se Sniperem). V mých hrách je zpravidla dobrý nápad důležitější než hod kostkou. Pravidla mají činit hru zajímavější a zábavnější, ne nás nutit k něčemu, co nás nebaví. Proto některé zápletky vedu s minimalistickými pravidly nebo takřka bez pravidel.

Skrz příběhy k fantasy, od fantasy k Doupěti a o mnoho let později na Mistrovství – toť má cesta, která zde však nekončí. Díky GameConu si každý rok rozšiřuji své obzory, převážně na poli RPG… a před pár lety jsem se rozhodl, že se i pokusím přinést svou špetku koření do života dalších hráčů. Třeba bude chutnat i vám.

Od původního Doupěte jsem přešel k jeho volnému pokračování se znaménkem navíc a přestože velice rád hraju i podle jiných pravidel, své příběhy stále nejraději vyprávím a prožívám ve světech postavených na tomto systému.

Děj je pro mne ve hře klíčový a zároveň i obdivuji hráče, který dokáže vymyslet a zahrát výborně propracovanou postavu, ať je to polobůh nebo starý žebrák. Rád se nadchnu pro netradiční nápady a zastávám názor, že není potřeba se pokaždé přesně držet pravidel. Vždyť u jakékoliv hry je nejdůležitější se dobře bavit.

S hrami na hrdiny jsem se poprvé setkal během střední školy, tehdy prostřednictvím klasické hry Dračí doupě. Od té doby jsem měl možnost vyzkoušet různé další systémy, například Dungeons & Dragon, GURPS, Pathfinder a Apocalypse World. V současnosti se více zaměřuji na méně známé hry mimo hlavní proud.

Kdo jsem? :-) Podstatou: hravec, naivka, AuDHDer, racionalistka. Profesně: všehochuť, aktuálně nejvíc psycholog, lektor (od zážitkové pedagogiky po VŠ výuku) a už brzy tanečně-pohybový psychoterapeut. Milovník: her (larpy, deskovky…), komunitního života, minimalismu, swapování, Nenásilné komunikace, vědy, seberozvoje, kontaktní improvizace, efektivního altruismu. Baví mě upcyklace, výroba kombuchy a jako své první mazlíčky v životě mám žížaly.

Fantasy a hry s ním spojené hraju už snad dvě dekády. Milerád zajdu do čajovny, kavárny nebo jen tak na jedno – zdravotní. Může to být jak víno, tak tequilla či whisky. Kromě hraní her rád cestuji a poznávám nové věci, čtu fantasy literaturu a hraju si s Legem se synem a dcerou, nebo řeším MHD-dopravní data v Praze.

Začínal jsem na DrD, hrál Shadowrun 2.ed i 4.ed, zabrousil do WoD i nWoD, zkusil různé DnD variace i jinotvary a 24-hour RPGčka. Teď asi nejvíc vede Fate a jeho verze a alternativy. Na RP hrách i LARPech mě baví interakce s lidmi, jejich hraní a popasovávání se s improvizací. Deskovky, jak ty epické tak i jednoduché karetky na zabití času, jsou součástí seznamu činností, kterými plním tu trochu volného času, která mi zbyla.

Jsem 20letý student činoherního herectví na JAMU v Brně. Ve volném čase se věnuji vedení workshopů, tvůrčímu psaní a skládání písní. Jsem rovněž vášnivý hráč stolních RPG, vedu projekt Mistři Mystiky, kde živě vysíláme homebrew D&D kampaň.

Baví mě komoráky, tak se je s INspire (to je náš vzdělávací spolek) snažíme přinést zpátky na scénu. Poprask na Olympu, který tu uvádím, jsem ale nedesignoval, jen jsem si ho před deseti lety tak strašně užil, že jsem ho chtěl zprostředkovat dalším lidem, a tvůrci k tomu byli svolní. Takže jim tímto chci moc poděkovat, vždycky se při té hře strašně bavím, ať už ji hraji (zatím dvakrát jako Herkules a Áres), nebo uvádím. „

RPG jsem začal hrát v roce 1993, v roce 1997 jsem z donucení vytvořil svůj první RPG systém, v roce 2008 druhý, který hraju a vylepšuju dodnes. Myslím si, že čísla do RPG vůbec nepatří, a preferuju mechaniky pracující přímo se slovními popisy. Celkově mám u RPG rád tu část roleplaying, ponoření do charakteru, a hlavně když příběh vzniká během hry za přispění všech hráčů u stolu.

Mezi mé nejoblíbenější settingy patří svět před 2. světovou válkou doplněný o Teslovy technologie a paranormální jevy. V něm hraju multikampaň s několika pravidelnými skupinami a stovkami dalších hráčů, jejichž postavy jsou propojeny výzkumnou organizací Projekt Omega. Do ní se hráči můžou zapojovat i mimo hru na komunitním Discordu.

S kamarádem Countem nahráváme podcast RPG Stvořitelna, ve kterém rozebíráme různé aspekty našeho koníčku. Kromě toho vedu RPG kroužky pro děti a snažím se k této zábavě přivést další lidi.

Moje první seznámení s RPG bylo ve druháku s Dračím doupětem. Celkem rychle jsem pak přešel k 2nd AD&D a WEG Star Wars.
Následovala 3.5 edice D&D, kde jsem se zamiloval do světa Eberron, d20, Deadlands Classic, Pathfinder, Warhammer Fantasy a Warhammer 40k.
S přibývajícím věkem bylo stále méně času, který jsem byl ochotný a schopný věnovat přípravě a poté, co jsem objevil Savage Worlds, jsem u nich zakotvil. Kombinace možnosti hrát téměř jakýkoli svět v jakémkoli žánru s jednoduchostí přípravy pro vypravěče si mě získala.
Od hraní jsem se postupně dostal ke psaní pro Savage Worlds. Podařilo se mi vydat několik celkem úspěšných dobrodružství (zejména City Guard Chronicles) a doplňků v rámci programu Savage Worlds Adventurer’s Guild na drivethrurpg.com.
(Ilustrace: Mat McGawley; z dobrodružství Better Latte Than Never pro svět The Secret Files of Section D)

Markéta Kaerpi Karpecká – v larpových vodách se pohybuje už pár let, na kontě má především komoráky – horrorově-detektivní Zaklínač, Reality show Vila, jeep Malé věci aj.

Vypravěčství je pro mne poměrně nedávný vývoj, ale měl jsem příležitost vyzkoušet několik desítek her a systémů a osvojil jsem si myšlenku, že tahle šíře zkoumání je to nejlepší co mohu udělat, pokud chci zažít různé styly, žánry a druhy příběhů.

Ve svém zkoumání tak pokračuji a za tím účelem provozuji Discordový server Oneshoty a Minikampaně, kde se snažím nabízet právě tu různorodost, která mne na RPG baví.

Ahoj, říkám si Kasai a TTRPG se věnuji okolo 13 let. U stolu mám rád pohodu a když všichni spolu tvoříme příběhy. Nováčky rád zaučím a umím pracovat i s tichými hráči. Mám raději hraní roleplaye a rule of cool než tvrdé prosazování mechanik, pravidla si někdy ohýbám, ale jen abych udělal hru zajímavější než vypekl s hráči. Nenechte se ale zmýlit, dokážu být drsný a zabíjet postavy či popisovat nechutnosti (v rámci mezí, které si určujeme před hraním).

Ke hraní jsem se dostal tak, že jsem našel tátovu příručku 12 sošek Almiru a Ardanský rituál. Nadchlo mě to, ale neměl jsem pravidla, naštěstí Ježíšek nadělil DrD2. Moc jsem to nechápal, takže jsem to hrál spíše na motivy DrD2, ale i tak jsem si to užíval. Postupně přišly D&D se spoustou magie, DH, ve kterém jsem si mohl zahrát moduly DrD, a pak jsem prostě zkoušel další, staré i nové.

Jsem ambasador pro Dračí Hlídku, vedu kroužek Dračí sluj v knihovně ústeckého kraje, mám podcast Hudra (spolu s Petrem Kmochem) a jsem nájemný vypravěč (viz podcast od Skorohrdinů).

Jsem 19letý GameMaster z Chomutovska a fanoušek her na hrdiny. Momentálně zakládám RPG klub Čtyřstěnka v Chomutovském Prostoru a pracuji na svém RPG ChAMP, se kterým se možná už příště setkáte v mé hře.

Letos jedu na GameCon poprvé s tím, že bych se chtěl osobně seznámit s dalšími lidmi, co se pohybují kolem TTRPG a samozřejmě také vést nějaké ty hry. Mezi moje nejoblíbenější systémy patří Mazes, pro svojí jednoduchost a zároveň temný DungeonCrawl setting, Svitky Hrdinů, jakožto velmi hezký český systém fungující na bázi tahů známých z PbtA titulů, a také Vagabond, jakožto systém, který velmi podporuje kreativní hráče a drží hru v základu velmi jednoduchou.

Kdybych měl nějak popsat styl, kterým vedu hry, určitě bych řekl volně. Preferuji roleplay a oceňuji hráče, kteří se dokážou vžít do postavy a přináší s tím do her i svůj vlastní humor. Ctím Rule of Cool a pokud něco vyloženě nerozbíjí hru jako takovou, nedělá mi problém ohýbat nebo vyloženě porušovat RAW. Nehraju doslovně dle pravidel a snažím se hru přizpůsobovat hráčům. Hraji spíše narativně a co se týče GDS typologie, je pro mě Simulacionismus ten nejméně důležitý. Na druhou stranu, mám rád když si hráči do hry vloží to své a tvoří příběh společně se mnou.

Co se settingu týče, mám nejradši temnější až horrorové hry, souboje se v mých hrách vyskytují relativně často, nicméně nejsou povinností, pokud se jich nechcete účastnit. Co na moji hru potřebujete? Tužku, papír a dobrou náladu!

RPG se věnuji od roku 2000 v různé míře. Za tu dobu jsem stihl vyzkoušet ohromné množství systémů a mám odehráno spoustu hodin. V roce 2008 jsem se konečně rozhodl stát se GM a předat všechno vymyšlené dál jako inspiraci. V současné době se věnuji steampunku a jeho zapojení do příběhů, jmenovitě poté Malifaux, které kombinuje steampunk s hororem.

Nejsem náročný a zahraju si ledacos, pokud to pochopitelně není Fatal nebo kostková přehazovaná. Mezi mé oblíbené systémy patří Exalted, WoD, Through the Breach, Wushu, Call of Cthulhu a Pathfinder. Dále méně známé systémy jako Land of Ogg, Maid a Capes. Nepohrdnu však ani klasickým vyprávění bez kostek, takzvanému diceless. Rád zkouším nové systémy, především pokud mají potenciál přejít do krve.

Autory hry je tvůrčí skupina TomasIrith, tedy Tomáš 'Tom' Benčík a Kristýna 'Irith' Tesková. Kromě tohoto komoráku píší ještě delší několikadenní larpy tématicky zasazené do Středozemě, divadelní hry a další projekty. Jejich tvorbu naleznete pod rozcestníkem https://tomasirith.cz/

D&D 5e (vrátane verzie 2024) hrám približne 5 rokov. Mám tiež skúsenosti s hrami ako Call of Cthulhu, The One Ring 2e či Daggerheart.

Počas hry je mojím cieľom hlavne to, aby sa všetci zabavili a mali pocit, že sú postavami v knihe alebo filme. Preto sú za mojím stolom „rule of cool“ a storytelling dôležitejšie ako surové pravidlá alebo matematické výpočty ťažkosti tvojho ruksaku. Najviac sa zameriavam na zaujímavé NPC a improvizáciu. Keď viem, aké postavy budem mať v hre, snažím sa vytvoriť špeciálny moment pre každého hráča.

Veľa pozerám actual play ako Critical Role, Dimension 20 a Worlds Beyond Number. Mojí obľúbený majstry sú Brennan Lee Mulligan a Aabria Iyengar. Učím sa na ich príklade ako viesť príbeh a vyvolávať u hráčov silné emócie. Keď ich poznáte a máte radi tak určite nájdeme za stolom spoločný jazyk.

RPG hrám se věnuji skoro 30 let a je to vášeň, které jsem propadl. Začal jsem Dračím doupětem, které přinesl jeden kluk do chatky na táboře. Tehdy mě uchvátilo, jak vymýšlel příběhy jako PJ a na svoji postavu barbara válečníka a jeho dobrodružství, kterým jsem věnoval všechny volné chvíle na letním táboře. Pak jsem se začal věnovat vlastním příběhům a stal se ze mě Pán Jeskyně.

Dnes se věnuji především sci-fi hrám, proto hraji systémy jako GURPS 4E, Mutant Chronicles, Modern Age, Shadowrun a Cyberpunk Red, Alien RPG a pár dalších obskurních systémů. V současné době se vyprávím hry na streamu a Youtube a zaměřuji se na vymýšlení krátkých příběhů pro Cyberpunk red, také pracuji na tvorbě deskové hry z kyberpunkového prostředí.

Jsem velký hráč malých her.

U mě nenajdete hořící Londýn, světovou válku ani invazní vojska Faerie.
U mě najdete příběhy obyčejných, "malých" lidí. Lidí jako jste vy. Lidí, u kterých by nikoho ani ve snu nenapadlo, že mohou změnit svět.
Nechci po vás, abyste hráli moje dobrodružství, chci, abyste mě vtáhli do toho svého.
Protože i malé dobrodružství může znamenat velkou zábavu.

Na Gamecon jsem začal jezdit v roce 1996. Doby zlatého draka, Hexaedru a Dechu draka. Nebylo v ČR tehdy akce, která by byla jako Gamecon. Jako všichni jsem se účastnil DrD, obdivně vzhlížel k PJ, kteří tam tehdy byli. Spal v tělocvičně s dalšími 400 lidmi…

Když opadla léta telecí, tak jsem se stal součástí Gameconu jako PJ na dalších 10 let. Pak bylo třeba změnit přístup. Gamecon byl a je pro mě stále srdeční záležitostí. Našel jsem si na Gameconu manželku a spolu vytváříme aktivity pro hráče už několik let.

Jsem velký labužník a jako úplatek ocením kvalitní alkohol a dobré jídlo. Ale to sem asi nepatří :-)

K RPG hrám jsem se dostala tak, že manžel přitáhl asi před 10ti lety domů 2 cizí kluky s tím, že si jdeme všichni společně zahrát roleplay :D Moje první postava byl klasicky elf hraničář absolutně bez backstory. Postupně se ale RPGčka staly nedílnou součástí našeho života a na temnou stranu jsme už naverbovali pár dalších lidí :) Začínali jsme na D&D, ale teď už hrajeme převážně FATE. Jinak ale miluju i deskovky a teď konečně objevuji i lásku k larpům. Jsem org v cosplayové skupině Lotrverse zaměřené na Pána Prstenů a v reálném životě jsem programátorka. Nerd jak má být :)

Ahoj, já jsem Lily a jsem larpák, mám ráda hraní larpů, uvádění i psaní. Preferuju larpy se silnými vztahy, emocemi a trochou toho humoru.

V pracovním světě vede marketingovou agenturu a startup. Zajímá ji generativní AI a UX Writing. V osobní sféře ji potkáte u knížky, na motorce, na střelnici nebo kdekoli za hranicemi republiky. Taky paří MMO a D&D. Je spoluautorkou larpů Jsme maso? a Mobilizace 1938.

Na Gamecon jezdím už nějaký ten pátek. Účastníci dřívějších ročníků si mou tvář možná budou pamatovat z infopultu. V poslední době už ale nic neorganizuji, jen se tam jezdím dovolenkovat a zastihnout mne lze někde mezi deskohernou, larpy, rpg a okukováním epických deskovek. Nu, a protože jsem svého času propadl společenskému tanci z období Regency a pořád ještě mi nedá se na něčem nepodílet, vedu alespoň taneční aktivitu.

Mart je knihomol, pasivní sportovec, čajomil, catlover a R14 warrior s láskou pro hory, larpy i výbušná koťátka.

GameCon, to je pro mě hlavně srdcovka. Poprvé jsem přijela jako klasický hráč „bytových“ dračáků s naivní představou, že to bude podobné. V dalších letech jsem odehrála spoustu dobrodružství, ale po čase mi DrD přestalo stačit. Jak se rozrůstala rozmanitost nabízených aktivit, přišlo mi škoda prosedět to celé jen v tom doupěti, byť jsem v něm dokonce našla manžela. Účastnila jsem se Trojboje, který ale časem zašel na úbytě a nám začala podobná aktivita chybět a rozhodli jsme se ji zorganizovat sami. Ze základní trojbojové myšlenky se nám časem vyvinula vrstevnatější aktivita, kterou chceme pobavit, ale také inspirovat a vyzkoušet její účastníky.

Kromě toho je GameCon příležitostí, jak se aspoň jednou za rok setkat s lidmi, které jinak nepotkám a vypnout na pár dní všechny pracovní starosti.

S dračákem jsem začal ve 12 letech, tehdy v zimě roku 2002 to bylo české Dračí doupě verze 1,6. Toto jsem hrával asi půl roku, než jsem v našem městě v DDM začal hrát Duneons ad Dragons 3e, které se tak jediné hrálo. Od té doby jsem u něj prakticky zůstal s měnším upgradem na 3.5e. Vyzkoušel jsem sice několik dalších systémů, ale DnD 3,5e mi učarovalo a zůstal jsem u něj dodnes. Má herní historie tak čítá cca 16 let, z toho vlastně asi 15 let dělám Dějmistra a hráče jen minimálně. Na GameCon jsem se rozhodl přidat na žádost organizátorů, když hledali novou krev. Řekl jsem si, že po tolika letech hraní bych mohl komunitě i něčím přispět. Což v letošním roce 2018 je projekt Stangers and Dragons a dále pak odvést nějaké hry na GameConu.

Mám rád prostou hru plnou obyčejných situací a realií. Na nějaké to high magic fantasy plné epikých nesmrtelných hrdinů a monster mě opravdu neužije :D Středověká temná fantasy by mohl být ten správný termín pro mé hry. Obecně opravdu nesnáším nesmrtelnost postav, nebo jejich přílišnou nadřazenost nad okolí. Munchkinování bytostně nesnáším, naopak ocením propracovanou postavu u které se hráč drží charakteru nehledě na okolnosti. Roleplay ocením dvojnásob a pokud je vhodná situace, propracovaná postava a dobrý roleplay, nevadí mí obejít pravidla v zájmu hry. Pro hráče kteří se jen tak vlečou a hledají jak pomocí pravidle obskočit děsmistra mám zase tvrdší metr, pravidla jsou pravidla, ale když se mě někdo dráždí, tak s ním jednám stylem PJ řekl a pravidla mě nezajímají.

I když už je to více než deset let, co jsem si poprvé zahrál Dračí doupě, pořád si v RPG světě připadám jako nováček s velkou chutí objevovat. V posledních letech jsem měl možnost si jako hráč vyzkoušet mnoho různých her a systémů, jako vypravěč jsem se ale našel v těch narativně otevřenějších, jako jsou hry stojící na Powerd by the Apocalypse nebo Forget in the Dark. Nejbližší jsou mi Blades in the Dark, Fate a občas dostanu chuť zahrát si i DnD, nebo ještě lépe jejich českou variantu Jeskyně a draci. Jsem fanouškem akce – soubojů, útěků, pronásledování, vloupaček a čeho vás jen napadne. Jako vypravěč mám ale především rád silné příběhy plné morálních dilemat a dějových zvratů, kdy mě pak baví sledovat, jak se mí hráči vypořádávají s jejich následky. A s oblibou také nechávám hráčům narativní volnost, protože je pro mě důležité, když příběh tvoříme společně.

Moje občanková přezdívka je David, což je česky Meldon a se srdíčkem i bez hraju živé rolové hry už nějakou tu dekádu. Zastávám zenovou filozofii, že nejdůležitější je zvítězit – a když to náhodou nejde, tak buď chybělo štěstíčko, nebo organizátoři hrajou proti Vám (třeba tím, že hra je trapně koncipovaná bez vítězů a poražených).

Mezi moje další záliby patří vaření, cestování, lhaní do medailonků že jsem basic bitch, moje mrtvá kočička Pomlázka a trapný humory.

Co nemám rád: Carcassonne, Bang, hudbu, jiný lidi a zábavu obecně… jo, a trapný humory.

Mgr. Holger

Mám rád velké příběhy. Rád sleduji vývoj psychologie postav a hledám příčiny změn jejich chování. Snažím se provázat činy postav s děním světa. Ale největší radost mám, když obelstím hráče, kterým vyprávím. Pokud máte zájem zkusit hru s léty dračáku deformovaným vypravěčem Příběhů impéria – jsem váš člověk.

Jmenuji se Michal Pazdera. Seriózně hraju 7 let. 2 roky DRD2, 2 roky DnD5e a 3 roky PF2e. Většinu času jako DM, ale také i jako hráč. Moje historie s dračákem začala před více než dvaceti lety, bohužel první zkušenost s 1.6 byla komicky katastrofická a tak jsem hrával velmi zjednodušená pravidla rpg na bázi gamebooků dua Jackson and Livingstone. Zpětně si uvědomuji že to zformovalo způsob jakým vedu hru dnes. Důležité je pro mě drama a příběh, ne čísla na papíře. Jsem typ DMa který hráčům vše povolí a zahrne je magickými předměty „Chceš hrát Coffelocka? Super!“, pak když vím jak fungují, tak rozjedu psychologický horor. Moje kampaně jsou Cimrmanovské nebo Gumpovské, nacpané referencemi a tématy které jsou provázané křížem krážem abych o nich dokázal vyprávět a psát donekonečna.

Příběhy z her na hrdiny mne provázely už od útlého dětství s prvním Dračím doupětem a mnohokrát jsem se k nim během svého života vracel, nejčastěji jako vypravěč pohrávající si s nepoznanými světy, novými příběhy i osudy zajímavých postav.

V posledních několika letech se orientuju na vyprávění zajímavých příběhů, ve kterých jsou vhodně připravené postavy podrobeny zkouškám ve vzájemné spolupráci celé družiny a vystaveny působení zajímavého okolí. Cílem je vidět nové přístupy k řešení předložených problémů a umožnit hráčům prožít situace, ve kterých by jako lidé byli vystaveni příliš těžké zkoušce, jako postavy však mohou bez nebezpečí poznat důsledky svého jednání.

Pro mé hry si vybírám zajímavá pravidla a settingy od zcela bezpravidlových systémů přes Fate až po středně komplexní systémy (DnD5e, PbtA, Y2K, 2d20 apod.). Nemám rád pravidla pro pravidla a účetnictví ve hře, takže raději nechám plynout příběh a poslouchám hráče, jak se vyrovnají s předloženým tématem v rámci nastavených možností. A čas od času narazím na tak zajímavý příběh, že jej převezmu celý a jen jej vyprávím ve svém pojetí.

A pokud hráče moje hry baví, nemám problém je vzít na další akci nebo jim připravit pokračování.

Narodil jsem se v minulém tisíciletí a jsem na to náležitě hrdý. Ano, bylo to v době, kdy u nás nebyl internet ani mobilní telefony. Ano, vím, jak se tluče máslo, a umím podojit kozu. Ne, peří se u nás nedralo, my raději hráli: Člověče, nezlob se. Celá 90. léta (minulého století) jsem prožil s DrD 1.2. S příchodem nového tisíciletí jsem pak postupně viděl v akci několik jiných systémů, jako D&D, Shadowrun, Gurps, Fate a nakonec i JaD. Mám rád adrenalinové sporty, mám rád hory a mám rád hudbu. Večer si rád čtu, píšu, kreslím, nebo pařím RPG, či survival hry. Oceňuji poctivost, odvahu a otevřené jednání. Mám rád zimu, mám rád černý humor.

O Gameconu jsem se dozvěděl od kamarádů, kteří tam už parkrát byli na Mistrovství v DrD. O tom jsem samosebou nikdy neslyšel, tak jsem se rozhodl to jít prozkoumat. Gamecon, ne mistrák. Jakožto zapáleného hráče RPG mě zaujala RPG sekce s širokým výběrem systémů, které jsem ještě nezkusil a pak deskoherna, protože už nějakou dobu navštěvuji klub deskovek. Jako hráč jsem začínal na D&D 3.5, takže jsem si rychle oblíbil systému s velkou hloubkou, do kterých se dá zabořit, ale postupem času jsem objevil taky krásu více „theater of the mind“ RPG.

Už od prvního Gameconu jsem se účastnil jako vypravěč, protože nejlepší způsob, jak si zahrát hry, které baví vás, je si je odvyprávět. A proto pravidelně uvádím Dungeon World a posledních pár ročníků ještě Blades in the Dark, které v nabídce moc jinde nebývají a osobně mě velmi baví. Občas mě můžete vidět i na nějaké wargame nebo v Deskoherně.

Geek, RPGčkař, ŽAHRař, gamer a milovník dobré whisky.

Ve dvanácti jsem si po třech odehraných gameboocích koupil DrD pravidla pro experty, protože přeci těmhle hrám už rozumím a po dnech čekání na žlutý sešitek jsem jen čučel jak puk a nechápal, která bije. Tak jsem sklonil hlavu a koupil si za těžce vyžebrané kapesné i pravidla pro pokročilé.

Pořád jsem stejný trouba, akorát jsem si mezitím postupně prošel Drd, Shadowrunem, GURPS, Fate, PbtA, FitD a dobrou desítkou dalších zkratek, které nikomu nic neřeknou. Organizoval jsem několik LARPů, několik bitev, podílím se na Festivalu Fantazie a na Comicconu.

V současnosti se snažím přinést systém Powered by the Apocalypse na českou scénu ve své vlastní implementaci Svitky hrdinů a pracuju na hexcrawlovacím modulu Za Ledovou zdí. Občas něco napíšu na blog a hodně vedu hry na discordu Oneshoty a Minikampaně, kde si rád zahraju i s vámi. Teda pokud se nepotkáme tady, což by samozřejmě bylo mnohem lepší.

Kreativec a nadšenec do zážitků, tvůrce řady larpů, Murder Mystery her, psychologických a teambuildingových aktivit a únikových místností. Zakladatel Crexu, tvůrčí skupiny zážitkových příběhů.

Dračí doupě jsem poznal snad kolem roku 2000. Na gameconu jsem byl několikrát jako hráč a od roku 2006 jezdím jako PJ.

Jeden den v osmé třídě se můj život změnil. Narazil jsem na fantasy a scifi a vše co k tomu náleží. Začínal jsem se Stínem meče a dál už to pokračovalo téměř vším, co jde hrát. Rád prožívám příběhy, ať už své nebo cizí, užívám si charaktery postav, jejich vývoj a zvraty, které protagonisty dokážou dovést do těch nejzvláštnějších situací. Miluju epično. Taky miluju vepřové, dobrý RP a Zaklínače. Hraju co jde. Nemám rád hlupáky, plesnivý sýr a postavy, které by se nedožily začátku dobrodružství.

K TTRPG jsem se dostal v sedmi letech, kdy mě bratranci vzali do hry jen do počtu. Abych se jim vyrovnal, ležel jsem v pravidlech celé týdny – a už další rok jsem hru vedl sám. Od té doby mi pozice vypravěče zůstala. S pauzami mám přibližně 15 let praxe, za které jsem vystřídal systémy jako DrD 1.6, DrD II, DnD 3.5 i 5e a Pathfinder 1 i 2. ​U stolu dbám na férovost a požitek ze hry, aby prostor nedostal power-gaming, ale společný příběh. Pokud s RPG začínáte, rád vás hrou provedu – stačí, když popíšete záměr své postavy, a o mechaniky se postarám já. Snažím se o heroické příběhy, kde se humor střídá s temnotou a kde jsou hráči zrcadlem odrážejícím svět, který společně tvoříme.

Hraji převážně vlastní tvorbu, D&D 5e, ale čím dál víc mě to táhne k oldschoolovému stylu a Shadowdarku. Na hrách mě nejvíce baví sledovat, jak různé skupiny hráčů čelí stejným překážkám, ale každá družina vymyslí úplně jiné a naprosto originální řešení situace.

Mým hlavním cílem je, abychom se u stolu všichni bavili. Když to pomůže skvělému momentu, nemám problém pravidla trochu ohnout ve prospěch zážitku.

Ve dvanácti letech mě kamarád provedl Jarikovým dobrodružstvím z Dračího doupěte. Jako správný nerd jsem naverboval pár kamarádů, z kapesného jsme našetřili na pravidla a od té doby trávili deštivé dny dobrodružstvími na čtverečkovém papíru. Dračí doupě je už dávno za mnou, ale láska k RPG zůstala.

Miluju nová pravidla a vykrádání všelijakých systémů pro své domácí hry. Přestože si zahraju a odvedu takřka cokoliv, mým srdcovým systémem zůstává DnD a nově JaD. Preferuju otevřenou hru, jsem naprosto nekompromisně přesvědčen, že jako na každou práci je třeba správného nářadí a tak i na každý příběh existuje RPG a vést hru s trochou snahy zvládne každý.

V posledních letech jsem se začal seznamovat s online komunitou a uvádět hry na menších akcích. Moje poslední aktivita je organizace otevřených her v Ostravě, kde bych chtěl RPG přiblížit laikům a starým hráčům otevřít obzory a ukázat, že ne každá hra je 'Dračák.'

GameCon beru jako dny plné her, kamarádů, dalších her, dobré zábavy a opět hraní. Nejspíš mě znáte více od deskovek, které už pár let organizuji i na GameConu a jsem také podepsaný pod vznikem epického hraní deskovek. Ale ještě předtím jsem přijel na svůj první GameCon jako účastník, abych vyzkoušel nová rpg. Po mnoha odehraných rpg jsem se rozhodl zapojit také jako vypravěč rpg. Letos se opět vracím k epikům.

Tam, kde „končí“ deskovky s dobrým příběhem, tam „začínají“ rpg s obsáhlým herním systémem. Tam, kde se spojuje zajímavý příběh a funkční herní mechanismy, tam najdete i moje hráčské srdce. Asi vás nepřekvapí, když tam potkáte pravidla, napínavé boje, házení kostek a vtipné hlášky. Můžou se objevit i jasné cíle, stejně jako spousta překvapení, přátelství i zrada, sem tam i nepříjemná nutnost zvolit si správnou cestu.

Rád zkouším nové herní systémy i žánry, takže jsem hrál již více rpg než je možné tady vypsat. Dlouhodobě hraji a nebo se vracím zejména rpg World of Darkness, Mouse Guard, Trail of Cthulhu a 13th Age.

Shelagh

Odmala miluji knihy. Před léty jsem poprvé zkusila dračák a objevila kouzlo příběhů nesvázaných písmenky a stránkami. Brzy na to jsem začala tvořit vlastní příběhy. Ráda tvořím svět a bavím se tím, jak v něm mí hráči žijí, jak se s ním potýkají, jak ho sami utvářejí. A ještě raději jejich osudy ovlivňuji, přináším jim zvraty, které je vedou k zásadním rozhodnutím. Protože to já jsem vaše femme fatale!

GameCon je pro mě především zábavný a oddechový víkend. Setkání s přáteli a hromada her pro volnou chvíli. Co je tak nějak významné? Jsem adminem a dlouhé roky autorem na d20.cz, přes deset let pořádám otevřená hraní a přednášky o RPG, dlouhou dobu i organizuji různé akce. Nejčastěji mě asi potkáte večer s kamarády s vodnicí a whiskey, ale dá se na mě narazit i přes den tam kde se něco děje.

Občas je lepší nebrat vážně všechno co říkám. Většinou je rozumné nevěřit tomu, co o mě říkají někteří lidé okolo.

Na hraní RPG mě zajímají především vznikající příběhy a prokreslení postav. Akční scény mám ve hře určitě rád, ale nemám rád když trvají moc dlouho – preferuji je rychlé, aby se od nich příběh mohl zase posunout někam dál. Systém vnímám jako něco co má pro hru význam a silně ji ovlivňuje, ale je určen především k tomu aby ji podporoval, takže se občas řídím více diktátem žánru a stylu než přesnými mechanikami. Hraju jak odlehčené hry tak dramatické hry se silnou atmosférou, ale obvykle tyto dvě věci nerad mixuju dohromady.

Asi nemá smysl vypisovat systémy které znám nebo jsem hrál (je jich mnoho). Mě blízké systémy jsou WoD, zejména jejich hra Mage, později jsem si oblíbil Fate a nedávno i GUMSHOE. Žádný systém pro mě ale není první volbou a vybírám si hlavně podle toho, který se nejvíc hodí ke hře, kterou chci hrát.

Kdysi na gymplu jsem upsal svoji duši PJskému řemeslu a nezdá se, že by se to mělo změnit. DrD, Gurpsy, ADnD, DnD… a pak už ledasco, ať už směrem k Fatu či PbtA. S tím, kolik jsem toho zkusil, už neváhám si mezi systémy mechaniky půjčovat, když se to hodí. Máloco vedu bez úprav, nebo si udělám systém vlastní. No a pak je tu chuťovka Tails of Equestria, kterou šířím po republice a svědomitě rozšiřuji řady každoročních hráčů Poníků. Ve hře si užívám, když si sednu s hráči a dokážeme si vzájemně nahrávat na zajímavé situace a zvraty.

Hraní TTRPG se věnuji už přes deset let a stejně tak dlouho jezdím na GC. Ochutnala jsem za tu dobu mnoho systémů, a přestože se nejjistěji cítím v D&D5e a sním o pravidlově heavy systémech, najdete mě častěji v roli než v pravidlech a hráčům fandím, místo abych jim házela kostky pod nohy.

Na GC už pravidelně uvádím extra jednoduchý systém Honey Heist, což o mně vypovídá asi víc, než celý tento text.

Když zrovna nejsem zavřený v práci v laboratoři plné laserů, tak mě zastihnete buď u nějaké deskovky nebo za hromadou synťáků. Jsem fanoušek sci-fi v jakémkoliv formátu, technologií současných i budoucích a závislák na výběrové kávě. Baví mě komorní larpy, podílel jsem se i na tvorbě několika her, za zmínku stojí například Mobilizace 1938.

Vypravěč, kterého nejvíc baví, když hráči aktivně interagují s herním světem a nechávají se vtáhnout do příběhu. Snažím se vytvářet zapamatovatelné nehráčské postavy, které dokážou hráče rozesmát absurdními situacemi, ale i je udržet v napětí. Weird west western, temné sci-fi nebo klasické fantasy? Klidně! Hlavně aby to byl příběh, který hráče pohltí a dá jim prostor tvořit vlastní legendy a příběhy. Souboje se snažím vést dynamicky a vyhnout se jen prostým házením kostek – nabízet příležitosti k využití prostředí, taktiky a kreativity. Nejvíc mě přitahují systémy, které tuto volnost podporují, jako Savage Worlds, Vampire: The Masquerade V5 nebo Beyond the Wall and Other adventures.

Pred 20 rokmi ma k stolným RPG dostala sále ešte moja obľúbená počítačová RPG Vampire: The Masquerade – Bloodlines a odvtedy ich milujem. Preferujem viac naratívnu hru a v otázke medzi Rules as Written a Rules as Intended zastávam vlastnu stranu Rules as Agreed.
Založil som skupinu RPG na Slovensku, aby mala komunita miesto, kde rásť, stretávať a rozvíjať sa. Vyše troch rokov spolu so Šaňom (Babcom) moderujem podcast o RPG a worldbuildingu nazvaný Majstri Svetov.

Autory hry je tvůrčí skupina TomasIrith, tedy Tomáš 'Tom' Benčík a Kristýna 'Irith' Tesková. Kromě tohoto komoráku píší ještě delší několikadenní larpy tématicky zasazené do Středozemě, divadelní hry a další projekty. Jejich tvorbu naleznete pod rozcestníkem https://tomasirith.cz/

Hraju a ještě víc píšu knížky, filmy, larpy. Začal jsem v pravěku, kdy to byly spíš dračáky, gamebooky a rpg, a posledních pár let mě uchvátil larp. Můžete mě znát z našich her Albigenští, Krvavé časy nebo Čistí, či našich dřevních komoráčků Kvarteto nebo Casting. Leckdo si na mě vzpomene jako na pošuka s filmovou kamerou, který se objevuje na leckterých hrách, když to stihne, a na našem webu cestycasem.cz taky páchám všechno kolem larpových zbraní.

„Svet fantasy som prvýkrát okúsil v roku 1997, keď sa mi pod ruky dostalo Dračí Doupě. Neskôr ma zaujali aj moderné doskové hry. Každým rokom som obohacoval svoju zbierku hier o nové kúsky až som si spravil svoju vlastnú malú „deskoherňu“. Už 4 roky organizujem vo svojom rodnom meste na Slovensku v doskových hrách „Turnaj o hráča roka“. V roku 2010 som sa prvý raz zúčastnil GameConu. Od toho roku si neviem leto bez tejto akcie predstaviť a na svoje si prídem vo všetkom, čo GameCon ponúka, či už je to RPG, larp, doskovka, alebo niečo netradičné z bonusov. Moja záľuba v hrách, najmä v DrD, ma spojila s úžasnými ľuďmi, s ktorými som v roku 2012 rozbehol projekt Dobrodruhovia (www.dobrodruhovia.eu), kde figurujem ako rozprávač. Každý rok ponúkam blok hrania, kde si môžete vyskúšať dobrodružstvo, ktoré už predtým absolvovali moji hráči a porovnať potom svoje rozhodnutia s konaním hrdinov v knihe.“

Od dobrodružné literatury a Verneovek ke sci-fi, od sci-fi k fantasy. Od knížek k seriálům a filmům, od filmů a seriálů ke hrám. Od her na cony a do herních komunit. Asi stejná cesta jako u mnoha dalších hráčů a vypravěčů her. A po mnoha letech váhání rozhodnutí o vykročení z komfortní zóny hraní s kamarády k vedení hry na Gameconu. Tolik o mne v kostce.

Od prvních verzí Dračího doupěte (které bylo konečně tou hrou, co jsem chtěl hrát od svého prvního zhlédnutí filmu E.T. – Mimozemšťan v roce 1986, ve kterém dětští hrdinové hráli na začátku stolní hru, jež byla variací na D&D) přes pokusy s hraním různých verzí dalších herních systémů všemožných žánrů jsem nakonec dospěl k tomu, že mne baví hraní i vyprávění v čemkoliv, co vede k dobrému příběhu. I když čím jsem starší, tím hůře se mi učí nová pravidla, takže preferencí v roli vypravěče jsou systémy postavené na malém počtu pravidel.

Z výše uvedeného vyplývá, že děj je pro mne klíčový a jako vypravěč mám nejraději, když se hráči chopí předestřeného materiálu, rozvíjejí jej a já pak už jen reaguji na jejich nápady. Samozřejmě to pak znamená některá pravidla hry adaptovat a jiná adoptovat na nově vznikající situace, ale i to (alespoň pro mne) tvoří nedílnou součást prožitku hry. Protože cílem jakékoliv hry je hlavně zábava.

Za vše může gamebook Lone Wolf. To byl životní objev. Na střední škole, skrz gamebooky, přešel k Dračímu doupěti. Pak následovalo několik roků bez hraní. Ale když se mu narodily děti, každý večer jim vyprávěl příběhy na pokračování, které vznikaly na místě. Tehdy se v něm opět rozhořela touha vyprávět příběhy i jiným lidem. Hledal, až nalezl rpg systém Fate a skrz něj Komorní larpy.

Vlad preferuje příběh a atmosféru nad mechaniky.

Pracuje v IT. Mezi jeho další koníčky patří film, hory a mikropočítače.

Asi před sto lety jsem byla proti své antisociální vůli zapsaná a násilím dotažená do kroužku Dračího doupěte v našem zapadákově – díky mami – tak to celé začalo! A od roku 2015 se socializuji i na Gameconu. Zapráskávám si většinu programu komorníma larpama a dělám si statistiky, abych zjistila, proč moje postava umírá v 90% případů! Larpy také uvádím – většinou pro přátelé než pro veřejnost, ale to se začíná měnit! Zbožňuji také LKD a deskovky vhodné od tří let. Wargamingové figurky maluji zásadně na růžovo a bojuji za práva třpytek v zásadní paletě barev! Jsem jednoduše bořitelka tabu a performerka svého života!

Svá první pravidla DrD jsem dostal na vánoce roku 1992. Ze začátku jsem hledal dokonalé podzemí, potom dokonalá pravidla, potom dokonalý svět. V současné době jsem se na nějaké hledání dokonalosti vykašlal a hraju si jen tak. Na GameCon jezdím jako hráč od roku 1995, od roku 1999 jako PJ.

Autorsky jsem se podílel na Dračím doupěti Plus a na přestavbě DrD verze 1.5 na verzi 1.6, ale doufám, že si toho nikdo nevšiml. Také jsem porotcoval Spár Zlatého draka.

Mimo RPG se bavím hlavně fotografováním, a LARPy.

Záškrt

Ředitel Ekocentra Paleta v Oucmanicích a spolupořadatel Oucmaniconu.

Dlouholetý hráč a vypravěč dračáku v poslední době i Příběhů impéria. Zvláštní záliby – kriminalistika a tedy detektivní vyprávění.

V roce 2011 jsem si z Gameconu poprvé odvezl ranec inspirace, nápadů a zážitků. Od té doby je pro mě tento festival oblíbeným způsobem trávení letní dovolené. I letos se těším, že coby vypravěč oživím nevinná npcčka a padouchy, v nějakém larpu zažiju husí kůži, zahraju si pár oddechových deskovek a potkám fajn lidi.

Začínal jsem na DrD, vyzkoušel jeho nástupce (DrD+, DrD II) i nějaká další RPG. Poslední dobou nejraději vyprávím v systému Fate, protože mě baví pozorovat, jak si hráči užívají vypravěčských pravomocí a posouvají příběh i mimo působnost své postavy. Čas od času si rád zahraju i bezvypravěčské Fiasco a nepohrdnu ani soubojovým taktizováním v DnD5e. Přestože nejsem žádný velký larper, baví mě hrát komoráky a občas si z nich nenápadně vypůjčím nápad do RPGčka.

Improvizátor, larper, hráč deskových her, žonglér, občasný hráč na ukulele, bývalý šermíř a srdcem i duší českotřebovák. Dlouhé roky žil a studoval v České Třebové, ale poslední dobou již žije v Pardubicích. Již dlouho v jeho životě hraje důležitou roli improvizační skupina Paleťáci. Dochází také jako Zdravotní klaun do nemocnic k nemocným dětem, u kterých se pokouší vykouzlit na tváři úsměv a smích, stejně jako divákům na Paleťáckých představeních.