Provázané hraní RPG v prostředí Příběhů Impéria (viz níže), v němž jeden příběh tvoří společně několik vzájemně se ovlivňujících skupin. Hraní je rozděleno na dvě kola (hry) – na první část vámi vytvořeného příběhu navazuje jiná skupina (a vy zase na ni).
Systém ani prostředí nemusíte znát! Oboje je velmi snadné a bude vysvětleno na začátku prvního kola. Nejde tolik o soutěž (i přesto, že nějaká vyhlášení budou) jako spíše o samotný zážitek provázaného otevřeného hraní.
Každý herní běh obsahuje dvě hry, každou s jiným vypravěčem, volíte si první hru.
Prosíme - nehrajte víc než jeden běh. Dejte možnost si Legendy zahrát dalším. Děkujeme.
Společenskými kruhy koluje zpráva o tajemné dámě označené monogramem A. L. oblečené v černé. Vyzývá k šachovému souboji kohokoliv z pánů a sází na své vítězství 10 000 liber.
Korektura 2024
Tato dáma již údajně zvítězila v pěti partiích, což vzbuzuje otázky a pochyby: Může být žena vpravdě inteligentnější než muž?
Charles Darwin prohlašuje, že mužský mozek dosahuje vyšších sfér dokonalosti než ženský už jen proto, že je větší a těžší. A dále řka, že výjimky z pravidla mohou nastat, jestliže dáma má za otce génia, který svými přednostmi obdaroval i svou dceru. Jistě, pokud jde o biologické dědictví, některé ženy mohou převzít výjimečné schopnosti svých otců (ovšem pouze jednu polovinu). Takže žena může porazit hloupého muže, ale s nadprůměrným, natož inteligentním se měřiti nemůže. Je to boj proti přírodě!
V debatách se objevují také spekulace, zda za šatovým závojem nekryje dáma vlastně muže. A nyní přichází na scénu známý Mr. Joy Gould z Ameriky přezdívaný „král železnice“, který této A. L. nabídl ohromujících sto tisíc liber, jestliže přijme výzvu a postaví se proti pěti šachistům dle jeho výběru. Poražená by při tom musela odhalit svou tvář. Na fair play budou dohlížet členové londýnského Klubu dobrodruhů.
Paní A. L. s jeho podmínkami souhlasí, a navíc požaduje, aby výherní částka byla přeměněna na bezcenné akcie zkrachovalé společnosti International Business Machines.
Na tuto událost, která má nepochybně mezinárodní význam, již potvrdil účast mladý americký šachový talent Paul Charles Morphy, významný německý hráč Lionel Kieseritzky, rakušanská šachová hvězda Wilhelm Steinitz, přední anglický šachista Marmaduke Wyvill a světově proslulý Adolf Anderssen.
A tak se na nás valí vzrušující bitva mezi pohlavími, o níž se již píše na obou stranách Atlantiku.
Nathaniel pohlédl na dno do své sklenice: „Podle mě je toho víc, než na co jsme zvyklí. Něco se děje a já mám pocit, že se doba zrychluje. Kdo nestačí nasednout, toho to semele.“
Korektura 2024
V San Franciscu roku 1877 se ulice plížily mezi vysokými budovami a hustě zastavěnými čtvrtěmi jako hadi. V rušném přístavu se mísila vůně moře s tíhou parních strojů i mlhou, která se držela v zátoce, a hlučným šelestem lidí, kteří sem proudili ze všech koutů země, toužících po novém začátku či bohatství na konci zlaté cesty.
V jedné z kaváren na rohu Kearny Street a Pacific Avenue se scházela společnost různých povah a cílů. Mezi těmi, kdo zde trávili svůj čas, byl i starý kapitán William „přezdívaný“ Smith, jenž vždy rád vyprávěl o svých dobrodružstvích na moři. „Přiznávám,“ říkával, „že jsem ve svém životě zažil mnoho bouří, ale žádná z nich se nevyrovná bouři, která nyní zuří v našem městě.“
Jeho slova se týkala nejen meteorologických jevů, ale i politických vášní, které v San Franciscu hořely jako oheň. Spory mezi jižními a severními demokraty a republikánskou stranou ovlivňovaly každodenní život města, zatímco zlatá horečka stále lákala dobrodruhy na cestu za slávou a bohatstvím.
Mezi těmito rozvířenými vodami se ukrývaly temné stíny, které způsobovaly neklid v srdci města. Konfederační veteráni, kteří se po válce ocitli bez domova a hledali nové útočiště a smysl života, se často uchylovali ke sporným způsobům obživy. Zároveň se v čtvrti poblíž čínských obchodů a restaurací projevovala síla čínské komunity, která se snažila přežít a prosperovat v cizí zemi.
V těchto zmatených časech, v den, kdy byl majitel dolu pan Jeremiah MacAllister nalezen mrtev v jeho vlastním domě, vyvolala jeho vražda vlnu obav a spekulací a stala se středem pozornosti celého města.
Kapitán Smith se obrátil na svého přítele, mladého inženýra Nathaniela Thompsona, který seděl vedle něj: „Co si o tom myslíš, Nathanieli? Myslíš, že v tom má prsty nějaká ta politika, nebo je to něco mnohem temnějšího?“
Nathaniel pohlédl zamyšleně do své sklenice.
„Podle mě je toho mnohem víc, než na co jsme byli doposavaď zvyklí. Něco se děje a já mám pocit, že doba se zrychluje. Kdo nestačí nasednout, toho to snadno semele.“
V Duisburgu, městě, kde se kříží řeky a rozvoj průmyslu osazuje krajinu nespočtem komínů…
Korektura 2024
Ocelárna Thyssen získala nového investora, který přinesl úžasné parou poháněné technologie. Její komíny nyní vypouštějí oblaka páry, zatímco stroje v hale zuřivě pracují vyrábějíce ohromné množství oceli, jako by byla vodou. Tato převratná ocelárna se stala středem pozornosti průmyslového světa a konkurence se začala bát.
Ve strachu o svou pozici na trhu se jeden z konkurentů rozhodl, že přijme nekonvenční opatření. Po mnoha tajných poradách a zvážení různých možností se rozhodl najmout Klub dobrodruhů.
Sešla se tedy tato různorodá skupina složená z různých odborníků – od šikovného zloděje až po technologického génia. Jejich cíl byl jasný: proniknout do tajemné ocelárny a ukrást její největší tajemství – proces výroby této neuvěřitelně kvalitní oceli.
Ukradli to! Hned po skončení dražby! O co šlo? No přeci o zápisník pomocníka samotného mistra LdV, nález archeologického průzkumu pod renovovaným severním křídlem zámku Amboise.
Korektura 2024
Moc se to neví, a už vůbec ne veřejně, že Leonardo da Vinci nepracoval jen sám. Rozhodně ne když už byl odkázaný na své lůžko v zámku Le Clos Lucé v Amboise v centrální Francii necelý den cesty kočárem jihozápadně z Paříže.
Stejně tak se neví, co v těch zápiscích mělo být „zašifrovaného“. Skupina nejschopnějších matematiků z École Polytechnique v Paříži, Cambridge Trinity College, akademie Berlin i Vídeňské Alma mater Rudolphina, všichni se snažili obrazce rozluštit. I společně. Marně. Mohl snad zloděj, nebo zadavatel na něco přijít? Ostatně, otisk dvojice prvních stran vyšel pár měsíců zpět v Timesech i v Le Presse, aby nalákal právě na onu dražbu.
Pátrání musí začít urychleně, ovšem francouzské četnictvo je marné a skočilo na špek nějakému zaplacenému bílému koni, že prý je toto ukradené dílo již na cestě směr Maroko, což je samozřejmě hloupost. Klub Dobrodruhů dostal zadání pátrat na vlastní pěst – možná prý jde dokonce i o národní bezpečnost, jak se nechala slyšet Sophie Germain z pařížské „polytechniky“. Ví snad ona něco víc, když pracuje s teorií čísel? Nebo je to jen statisticky pravděpodobný odhad spojený se světoznámým dopadem vynálezů mistra Leonarda?
Frau Berger s neskrývanou skepsí hleděla na dva gnómy a jejich podivné brýle, jimiž prohlíželi okolí. Znovu manželovi zdůraznila, že je nesmysl, aby ho chtěl zabít poltergeist.
Korektura 2024
I přes to teď pozorovala, jak se dvě postavy přespolních lovců duchů prochází po sídle rodu Bergerů, kvákají nesmysly a loudí z jejího manžela další a další peníze.
„No ano, ano, zde vidím změnu v polyenergetické rovině, Herr Berger, mé krystaly hovoří jasně. Zde jistě stála ještě před chvílí zlá pomstychtivá entita.“
Až na to, že sis spletl rohy, před chvílí jsi to samé říkal o rohu protějším, pomyslela si Frau Berger a z úst jí vylétl přidušený posměšek.
K její smůle ho ale slyšel její manžel. Celý brunátný dojel na kolečkovém křesle až k ní, a kdyby mohl, vstal by z něj, aby se jí mohl podívat do očí.
„Já nejsem blázen! Nevidíš? Dveře se samy zamykají, podlomila se mi židle, do jídla kdosi přidal jed, takže jsem zvracel celou noc! Někdo mě chce zabít!“
Šílený výraz v mužově obličeji obměkčil milující, leč unavenou ženu jen na pár vteřin. Poté její pohled opět sklouzl na dva lapiduchy a její hrdost se opět vzedmula.
„Ne, drahý. Nikdo tě zabít nechce. A pokud ano, je to pěkný amatér.“
V tu chvíli se ozval skřípavý zvuk a velký křišťálový lustr dopadl přesně tam, odkud Herr Berger před pár vteřinami odjel.
Vzdálenosti se zkracují hlavně díky železnici – obří pláně a hory ve Státech jsou čím dál ménší překážkou. Ale stále jsou místa, kde to železnice nemá snadné, potřebuje totiž vodu.
Korektura 2024
Připočtěte k tomu všemožnou nepřízeň prostředí, divokou zvěř, rudochy a desperáty prahnoucí po zlatě nebo jiné formě bohatství a o „náhody“ a dobrodružství není nouze.
Vás ale zajímá něco jiného – odměna za dopadení Cheyenna a jeho bandy. Mimo jiné i proto, že jeho loupeže poškodily vaše investice. Ale věci se málokdy vyvíjejí podle plánu. Jednoduchá mise se může rychle rozrůst a odhalené souvislostí vás postaví před potřebu nejednoduchých rozhodnutí. Jste na to připraveni?
Tak už jen pár hodin a máme padla. Dneska tu máme nějaké úniky tlaku, ukradené koleje a pár ztracených komunikačních bójek. Prostě běžná šichta tady v Edinburgu na Parovodu 5.
Korektura 2024
Jak říká klasik: „Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze.“ Tohle heslo by mohla mít ve štítu i Společnost Královských Oceláren a Transportu.
Parovody se rozlézají po celé Anglii, takže musely dříve, či později dorazit i k nám do Skotska. Kilometry potrubí, práce s geotermikou, kontejnery materiálu cestující rychleji než nejrychlejší nadzemní vlak. Největší kolos široko daleko a vy víte, že bez vás údržbářů by se to do roka rozpadlo a zadřelo.
Jako většina místních i vy pracujete pro společnost. Dobrý plat, směny sotva dvanáctihodinové a do důchodu ve 40 letech.
Když začala náborová akce, nebylo těžké této nabídky využít. Koho by taky lákalo být další McPhersonem, který pase ovce? Možná i proto pro vás byla Společnost přitažlivá.
„Kupte si Národní noviny! Kupte si Národní noviny! Tragédie v Rustonce! Krev tekla celou Libní!“ vykřikoval výrostek prodávající noviny na Koňském trhu.
Korektura 2024
„Myslíte, drahý příteli, že to způsobí problémy se zavedením paroplavby na Vltavě?“ otázala se paní Němcová.
„Uvidíme, záleží na tom, jestli se panu Rustonovi podaří přesvědčit hraběte Thuna, že ten jeho vynález pohání voda a ne krev,“ ušklíbl se muž v dlouhém svrchníku a hodil chlapci minci.
„Jestli si ta pražská kavárna myslí, že todle může ututlat, tak to se teda mejlí! Poctiví chlapi si zasloužej poctivou práci! Takovýdle krvavý lázně jsou proti Bohu a přírodě!“ hřímá dělnický předák před davem u vjezdu do továrny a hrozí pěstí směrem k Hradu.
Ctihodný pan Ruston to zdálky pozoruje, pak se otočí na patě a spěchá odeslat telegram. Jestli si tohle nežádá Klub Dobrodruhů, tak už teda nic. Koneckonců teď je ohroženo mnohem víc než jen jeho továrna!
Přijďte se nadýchat začouzeného ovzduší národního obrození tak, jak ho neznáte, nejsou to jen literární salony vznešených dam a zaplivané hospody na Žižkově. Je to krev, slzy, pot, rozžhavené železo a uhelný prach. Tuhle chuť znají jen opravdoví chlapi, chlapi z Rustonky!
Najde se nějaký dobrodruh ochotný vydat se do Finska a zjistit, zda je Ethel Tweedie v pořádku? Sobí spřežení a jiné cestovní výdaje jsou samozřejmě plně placeny panem Tweediem.
Korektura 2024
Helsingfors, 15 červen 1877
„Drahý Alexandře,
Včera jsme dorazili do Helsingfors. Oproti našemu očekávání je město vcelku civilizované, mají tu například mnohem více elektrifikovaných ulic než v Londýně, i když se jedná o vcelku nový vynález. Dostalo se nám také velice laskavého přivítání a po počáteční zdrženlivosti se Fini ukázali jako milí a pohostinní lidé.
Nebudeš tomu věřit, ale ženy tu pracují i v čistě mužských profesích, jako je například úředník na poště nebo nosič zavazadel, a dokonce jezdí i na bicyklu. A vůbec nikoho to tu nepřekvapuje.
Včera jsem se v restauraci Kappalet seznámila s několika intelektuálně vzdělanými ženami, které byly nadšené z našeho plánu procestovat Finsko. Jedna z nich, Mia Laaksonen, se nabídla být naší průvodkyní, pochází totiž z Jižního Sava, kde jak jsme slyšeli, jsou k vidění největší krásy Finska.
Nesmírně mě těší, že nás potkalo takové štěstí a během tak krátké doby v Helsingfors jsme narazili na lokální průvodkyni, která je ochotná doprovázet nás na našich cestách po Finsku. Původně jsme se sestrou měly v plánu zůstat několik dní v Helsingfors, ale protože Mia odjíždí již zítra do svého rodného kraje a taková nabídka osudu se neodmítá, pojedeme s ní.
Nemohu se dočkat, až poznám blíže tyto nativní obyvatele Finska, kteří jsou někdy tak rozporuplní. Další list pošlu z Nyslott, hradu na východ od Helsingfors, který je podle Miy centrem Jižního Sava, měly bychom tam dorazit během týdne.
Opatruj se v Aldburghu, snad je britské letní počasí shovívavé,
Tvá Ethel.
P. S. Olga také posílá pozdravy.“
Toto byl poslední dopis, který Alexandr Tweedie obdržel od své manželky Ethel Brilliany Tweedie známé autorky cestovních knih, malířky a filantropky. Co jí ve Finsku uchvátilo natolik, že už 2 měsíce nenapsala? Alexandr odmítá myšlenku na to, že by se Ethel mohlo něco stát, není to totiž její první dobrodružství mimo rodnou Anglii a tentokrát vycestovala i se svou sestrou Olgou.
Pravomoce Scotland Yardu končí na hranicích Londýna, proto se Alexandr rozhodl obrátit na Klub Dobrodruhů v naději, že se najde nějaká skupina, která je ochotná se do Finska vydat a zjistit, zda je Ethel v pořádku. Sobí spřežení a jiné cestovní výdaje jsou samozřejmě plně placeny panem Tweediem.
Zastavila sa dodávka ocele na nový most v Budíne. Majiteľ oceliarní záhadne zmizol. Prečo je dedičom jeho dávno mŕtva dcéra? Prečo jeho ľudia štrajkujú? Dokončí sa most včas?
Korektura 2024
Széchenyiho most – budúca pýcha Pešti. Nedokončený reťazový most, ktorý má ako prvý spojiť obidva brehy Dunaja medzi Budínom a Pešťou. Nový, nádherný a prinajmenšom zvláštny.
Všetko išlo podľa plánu, keď dodávky ocele zrazu začali meškať. Po majiteľovi oceliarní v Hornom Uhorsku grófovi Andrássym prezývanom aj železný barón nie je ani chýru. Šíria sa zvesti o jeho smrti. Výroba v oceliarni v Drnave je zastavená.
Prečo sa robotníci boja a zrazu štrajkujú? Kto bude vlastne dedičom, keď jeho jediná dcéra údajne zomrela? Kedy sa znova spustí výroba, aby hlavné mesto neostalo v hanbe? Prečo na pátranie naliehajú najvyššie diplomatické kruhy?
Užite si potulky medzi hradbami stredovekého hradu, aj tichom nového mauzólea a nebojte sa zašpiniť si ruky v strojoch oceliarne. Len tak na to prídete!
Unbelievable! This year's England's horse racing season is full of unexpected twists. Another race has a surprise winner, both on the turf and in the bookmaker's office.
Korektura 2024
The Morning Herald, 21st June 1877
40th Anniversary Queen's race: After the favourite's sudden fall, Electra, a first-timer, a 3-year-old mare from Clarehaven stables in Newmarket, overtook the leading group and, to the awe of the whole stadium, ran for the victory. While this surprise win surely brought satisfaction for Mr. David Robinson, owner of the stables, it caused disappointment and confusion for many gentlemen and ladies of our society as they lost their bets.
This is not all, dear reader; the plot thickens. Bookmaker's office announced that despite Electra's inexperience, there was a bettor on her who received a reasonable sum for her win. The bookmaker's office refuses to disclose the identity of the lucky bettor; however, the Morning Herald was able to establish that it is a member of the middle class. That is already the 13th winner of a substantial sum from the middle class during this racing season. Times are truly changing.
„Our society will not be a proper society without horse racing, and that's where we're headed if this continues. The upper class is the part of society that provides the majority of horses and funding for this entertainment, but if our investment is lost amidst the middle class, soon there is nothing left to invest,“ says Sir Charles Bunbury, member of the House of Lords known for his passion in horse racing. „This is not a coincidence, and the peculiar wins have to be investigated,“ continues Sir Charles Bunbury with disgust in his voice.
The Morning Herald inquired from Scotland Yard whether they were going to look into the present course of events in the horse racing scene, and the answer was short and clear: „No real crime happened until somebody dies; this is not a work for Scotland Yard.“
The latest information we have is that Sir Charles Bunbury hired private investigators from the Adventurers' Club to shed some light on the mystery. Stay in tune for more news from The Morning Herald!
Note: This game is primarily offered in English for those who want to practice the English language in their free time. However, if at any point there is a need to switch to the Czech language (for a bit or until the end of the game), there is no problem with that, as we want to present an opportunity, not a barrier.
Z deníku Dr. MacGreedyho… 6. září 1877 – pacient John Doe (cela 23) si opětovně stěžuje na podivné hlasy, které se ozývají z teplovodních trubek v jeho cele. Medikován morfiem.
Korektura 2024
Z deníku Dr. MacGreedyho:
Pacient John Doe (cela 23)
6. září 1877 – Pacient si opětovně stěžuje na podivné hlasy, které se ozývají z teplovodních trubek v jeho cele. Má věcná vysvětlení nebere vážně. Bez dodatečné medikace.
7. září 1877 – Pacientův stav se zhoršil. Drobné poranění si způsobil opakovanými údery do trubek. Inspekcí v cele jsem neodhalil neobvyklé zvuky, které by trubky vydávaly. Přikládám přepis svědectví dozorce MacDowalla, který zaznamenal zhroucení pacienta:
Pacient Doe: „Ještě jednou a tímhle dostaneš. Slyšelas? Nedělám si legraci! Ještě jeden zvuk, jen jediný.“
Ozvalo se zaskřípění.
Pacient Doe: „Co jsem ti říkal? Říkal jsem ti to! Nebo snad ne? Kolikrát ti to mám říkat? Tak co to bylo teď? ŇURIK. Takže další zvuk bude RŮTAT a pak bude následovat HÉRANGR. Čtyři, tři, dva…“
Ozvalo se další zaskřípění.
Pacient Doe: „A teď HÉRANGR…“
Ozval se další zvuk.
Pacient Doe se zjevně zarazil: „Ne, to je špatně! Klidně si přeskakuješ! ŇURIK – RŮTAT – HÉRANGR – co je to s tebou?“
Ozvaly se tři rány pěstí do trubek.
Pacient Doe: „Když už bráníš spánku, tak aspoň podle pravidel.“
Ozvalo se zaskřípění.
Pacient Doe: „SKVÍJŮKL? Kde ten se tady vzal? Ten je tu nový!“
Pacient začal křičet a zběsile mlátit do trubek.
Dodatečná medikace morfiem 20 mg per os po 6 hodinách.
8. září 1877 – Pacient se zklidnil, ale na podivné hlasy si stěžuje neustále. Nechal jsem prověřit parovody technikem, ale ten nezjistil nic neobvyklého. Snížena medikace morfiem na 10 mg po 6 hodinách.
9. září 1877 – Pacient je neklidný a vykazuje známky nedůvěry. Nedařilo se mi ho přimět ke spolupráci. Vysazena dodatečná medikace.
10. září 1877 – Pacient dostal další ataku nepříčetnosti a opět si způsobil poranění, tentokrát obou rukou. Dodatečná medikace morfiem 40 mg per os po 6 hodinách.
11. září 1877 – Pacient nalezen mrtvý v cele. Příčinou smrti byl otok mozku po opakovaném poškození hlavy údery do parovodních trubek.
Schmetterlinghaus, tak hloupou budovu s tolika problémy nám byl čert dlužen…
Korektura 2024
Zemské četnické velitelství č. 1, Vídeň, Goethegasse, 8. ledna 1877:
Vysoký, jako pravítko rovný muž s bílými vlasy i licousy stojí v nažehlené uniformě před zrcadlem, přísným zrakem na sebe hledí a pečlivě deklamuje: „…a tato reforma skoncuje s celkovou nesamostatností četnictva, neujasněnými vztahy k politickým a soudním orgánům a s rozdílností názorů na výcvik. Jak jsem již řekl, Zákon o četnictvu číslo 19 z roku 1876 a nová redakce služební instrukce vydaná 26. února jako Okružní nařízení číslo 3717/1001-III, uveřejněné ve Věstníku četnictva č. 1/1876 charakterizuje četnictvo jako vojensky organizovaný strážní sbor k udržování práva, veřejné bezpečnosti a pořádku.“
S diskrétním zakašláním vstoupí do místnosti ordonanc. „Pane majore, je tady zase ta žena…“
„Himlhergot, řekl jsem, že jsem to uzavřel jako nešťastnou náhodu!“ zahřmí major Staltke a nešťastníka vzteklým posunkem vyžene z pokoje.
Jeho zrak znovu zabloudí k oknu, ze kterého je vidět rozestavěná konstrukce nové stavby v Burggarten u Hofburgu. Schmetterlinghaus, tak hloupou budovu s tolika problémy nám byl čert dlužen…
„To bude dobrý, habibi, však on se určitě najde… inshallah!“ obtloustlý Mohamed nalévá už třetí rundu přeslazeného mátového čaje, který by teď složil i menšího koně.
Korektura 2024
„Asi se jen zatoulal do jednoho z ehm… dívčích establišmentů v uličkách dole… nebo se dal na sufismus, haha! Dejte si čaj, dejte si, dejte si, práce počká!“ No, přeci ho neurazíte. Tak ať slouží, insallah!
Staré královské město Fez tyčící se nad obchodními tepnami severního Maroka vzkvétá. Zároveň ale prochází obrovskými změnami, které způsobil střet s Francouzi, Španěly… a britskými bankami. Společnost se rozvolňuje, místní Židé rozšiřují obchody na pobřeží, kde v Tetouanu založili vlastní univerzitu evropského střihu. Spousta z nich, ale také berbeři a marokánci vstupují do evropských služeb v rámci systému protégé.
Ne každý je však spokojený. Bující sufismus v místních madrásách a džamiách také zvedne nejedno obočí. Do toho okolo krouží jako supi Francouzi… a jizvy po nedávném ozbrojeném povstání koželuhů proti sultánovi jsou stále více než čerstvé.
A v tom všem diplomatický sbor Jejího Veličenstva ztratí ve městě konzula. Jako vždy, jediné, co úlisní diplomaté skutečně umí, je tutlání… Takže si neoficiální cestou najali Klub dobrodruhů, aby se tato nadmíru trapná aféra vyřešila co nejrychleji a hlavně… DISKRÉTNĚ! V tom Klub samozřejmě exceluje.
Nu, problém vězí v tom, že Fez má asi tak 9600 různě úzkých uliček, některé jsou slepé a jiné se zdají, jako kdyby tam ještě včera nebyly. Celé je to tak trochu záhada, podobně jako co vlastně konzul ve Fezu, tak daleko od berberského pobřeží, dělal. Prostitutky to asi nebudou, jak navrhoval Mohamed… Fez je sice centrem islámského vědění v severní Africe, ale konzul se nijak o musulmanskou víru nezajímal… Snad se ale prý zajímal o nějaký místní francouzský kanalizační projekt? No, dejte si ještě trochu čaje a pak Alláh s vámi, práce nepočká!
The British Adventurer Club members are on vacation in the Scottish Highlands. Although it's intended to be a rest time, members are quite aware that an adventure can begin anytime
Korektura 2024
And small clues that this will be such a case are currently piling up. High rate of children disappearances. Dragon appearance in the river Ness — proven by severe burns suffered by Mr. James Alexander MacDonnald. Multiple factory outages due to mass failures in worker automatons. Sudden raise of newly established Finnish saunas… Well, the last one might not be a clue but more an excuse for visitation by the Club. But anyway, it is the duty of the Club to investigate and solve cases where common law enforcers are baffled and stunned, unable to progress! Even when on vacation!
Note: This game is primarily offered in English for non-Czech speakers and for those who want to practice the English language. It can be switched to the Czech language if agreed by all participants.
Azyl, azyl! Skřehotavý hlas se rozlehl stěnami kostela a otec Petr vyskočil na nohy. K oltáři se řítil otrhaný skřet pronásledovaný davem. Zastavili až před nataženou rukou kněze.
Korektura 2024
Otec Petr již poněkolikáté přepočítal zlatavé lístky zdobící závěs zpovědnice, zatímco místní drbna tetka Kateřina profesionálně navazovala jednu polosmyšlenou historku na druhou, aniž by dávala představenému jakýkoli prostor pro přerušení nekonečného toku slov. Podobných historek již otec Petr slyšel více, než je hvězd na nebi. O sousedce, která zcela určitě provozuje zakázané čarodějné řemeslo, neboť svádí muže široko daleko, o skřetech, jež kradou, vraždí a minulý týden dokonce způsobili zatmění slunce, o letošní vydařené slavnosti na počest svatého Václava, patrona zemí Českých, jež jistě přinesou prosperitu a bohatství každé poslušné ovečce, kterou tetka Kateřina rozhodně je…
Ta stará rašple neměla sebemenší ponětí, jak dobře se jí v tomto maloměstě blízko Prahy žije. Jinde strádají, žijí od výplaty k výplatě a Pán na ně již zanevřel. Ale zde? Před několika dny zde byl samotný arcibiskup pražský! Boleslav je klidné, mírumilovné…
„Azyl, azyl!“ Skřehotavý hlas se rozlehl stěnami svatostánku a otec Petr vyskočil na nohy, nechav tetku Kateřinu za sebou.
Vyšel rázným krokem ven a pohlédl na hlavní uličku. K oltáři se řítil špinavý otrhaný skřet, co mu jen jeho malé nohy dovolovaly. Zastavil se až před nataženou rukou otce Petra.
„Máme tu jistá pravidla, Tuku. Do kostela mají skřeti vstup zakázán.“
Pohled na rozzuřený dav vtrhnuvši do chrámu páně nicméně otce Petra donutil postavit se mezi špinavého pobudu a nenávist, pro niž v kostele nebylo místo.
Pohledem vyzval Martina, prvního z rozzuřených, aby mu sdělil odpověď na nevyřčenou otázku. Martin mávnutím ruky zklidnil rozzuřený dav a ukázal kamsi nad hlavu kněze. Otec Petr se otočil směrem, kterým ukazoval vyzáblý prst dělníka, a z úst mu vyšlo pouze:
„Dobrý Bože…“