Legendy Klubu Dobrodruhů

(čt-od+pá-rá) Nehoda? Nemyslím si!

Kdo stojí mimo reflektory a udržuje věci v chodu?

Noviny jsou plné zpráv o velké soutěži o cestě kolem světa.

Jen se hemží příběhy slavných závodníků, jejich historií, drby, rodokmeny, spekulacemi… a pak jste tu vy, neviditelní, ale bez kterých by to nefungovalo.

Parta pro všechno od oprav, zjišťování informací, zajišťování peněz a ehm… taky občas něco trochu nekalého. Ale teď zrovna asi něco udělala konkurence a je potřeba urgentně zjednat nápravu.

Příběhy Impéria jsou systém jednoduchý na pravidla a navíc klade důraz spíše na vyprávění příběhu, než na hody kostkou. Hráčky a hráči tak společně tvoří unikátní děj, ve kterém nakonec všichni budou mít zapsaný svůj scénáristický otisk.

Příběhy Impéria používají odlehčený systém Fate, kde zůstaly převážně Aspekty, Dovednosti a jednoduché kostky. Vše podstatné bude vysvětleno před hrou i názorně během ní a bude k dispozici několik předpřipravených postav.

(čt-od+pá-rá) Tajuplný ostrov

„Oceány: poslední neprobádaná hranice. Toto jest první plavba parolodi Enterprice.

Jejím posláním jest střežiti bezpečnost závodu kolem světa, chrániti posádky poutníků moří a bdíti nad poctivostí lidského soupeření.

Avšak tam, kde končí mapy admiralit a kde mlhy zakrývají dosud nepoznané končiny, čekají nové ostrovy, podivuhodná stvoření, zapomenuté civilizace i tajemství, jež neměla býti probuzena.

Toto jest příběh parního korábu USS Enterprice, mistrovského díla geniálního konstruktéra Julese Vernea. Rychlá, obratná a vybavená nejmodernějšími vynálezy své doby, křižuje oceány tam, kam se odvažují pouze blázni, dobrodruzi… a ti, kteří nemají na vybranou.

Nyní se Enterprice řítí závratnou rychlostí dvaceti uzlů do nebezpečných vod Sargasového moře. V okolí tajuplného ostrova Isla Nublar mizí beze stopy lodě i celé jejich posádky. Někteří hovoří o podivných tvorech z dávných věků, jiní o mlžných přízracích, které stoupají z moře za bezměsíčných nocí.

(čt-ve+pá-od) Dvacet tisíc mil nad mořem

Cesta kolem světa je sice krásná věc, ale bez pořádnýho francouzáku a trochy skřetího potu nedoletí ani k průlivu La Manche.

„Jo, pár náfuků se dohodne, že si uspořádá cestu kolem světa. Dmou se pýchou, že zrovna oni závod vyhrajou. Přesně jako ti naši páni s tou svojí zatracenou létající věcí.

Ale já vám něco řeknu – kdo celou tu věc smontoval do posledního šroubku? My. Kdo drhne podlahu, když někdo hodí šavli? My. Kdo vleze do střev tý nadmutý bestie, aby kvůli jediné drobnosti rozdělal celý motor a kdo krmí tu nenažranou zvrácenost palivem? My a zase my!

No jo, ale když nás lákali, říkali, že to bude naplňující práce se zajímavým platovým ohodnocením, tak vzhůru!“

Staňte se členy skřetí údržbářské čety na nejambicióznějším letu století. Vaším úkolem nebude nic menšího než zajistit, aby ta hromada železa pod zadky vašich pánů nevybuchla. Že si někdo nahoře vylil drink na koberec? Utíkejte s hadrem. Že v motoru něco podezřele bouchá? Vlezte tam za provozu. Zatímco smetánka v salonku odpočítává míle a srká šampaňské, vy budete bojovat se vzpurnou technikou, nedostatkem náhradních dílů a panskými vrtochy.

Protože cesta kolem světa je sice krásná věc, ale bez pořádnýho francouzáku a trochy skřetího potu nedoletí ani k průlivu La Manche.

(čt-ve+pá-od) Mrk

Liam McGregor sledoval ponuré kulisy zříceniny hradu Urquhart. Štíhlý trup parní corvety americké společnosti Wells Fargo se pohupoval na vlnách jezera Loch Ness.

Liam McGregor sledoval ponuré kulisy zříceniny hradu Urquhart.

Štíhlý trup parní corvety americké společnosti Wells Fargo se pohupoval na vlnách jezera Loch Ness. Hvězdy tu a tam probleskly mezi mraky a mlhavým oparem.

„Musíme se tu zdržovat kapitáne? Mohli jsme přece plout i v noci.“ Přistoupil k němu William Fargo.

„Pane Williame,“ utrousil kapitán, „řek´ sem vám, že pokud použijeme Caledonskej kanál, tak ušetříme dva dny. Vyplujeme ráno v pět a do Fort Augustus dorazíme mezi prvníma, beztak plavební komory nevotevřou dřív než ve vosum.“

„Ručíte mi za to, kapitáne. Pamatujte, co je v sázce. Naše společnost tento závod prostě vyhrát musí.“ Odtušil nervózně dobrodruh.

„No jo, porád,“ hlesl McGregor, „nerad bych tady na kanále plul nocí, nikdy nevíte s čim se tu potkáte. Na moři je to sranda, ale tady? Skočte si zatím do vsi pro whisky a v pět ráno vyplujeme.“

William Fargo přeběhl po můstku na molo a zmizel na břehu.

McGregor se opět zahleděl do tmy nad jezerem.

Když se tak koukáte do temnoty je to jako na moři. Jak když koukáte do hlubiny… Po čase si uvědomíte, že se hlubina kouká do vás. A jde jen o to, kdy dřív mrkne.

Mraky se na chvilku roztrhly a slabý svit měsíce dopadl na hladinu jezera. Větší stín právě mizel pod hladinu, vlny jako by obemkly protáhlý majestátný krk dračího těla. Kapitán si promnul oči. To zas bude noc…

(pá-ve+so-od) Srdce na dlani

Závod kolem světa je v plném proudu! Stateční účastníci bojují s živly, časem i vlastním duchem, ale ti nejurputnější se nikdy nevzdají!

„Závod kolem světa je v plném proudu! Stateční účastníci bojují s živly, časem i vlastním duchem, ale ti nejurputnější se nikdy nevzdají! Kolik dní budou potřebovat ti nejrychlejší k tomu, aby se přihlásili na všech stanovištích, a skutečně objeli, obepluli či obletěli celý svět? Odhady našich odborníků se dočtete na straně tři.“

Jacques vztekle složil vystřižený novinový článek do kapsy.

„Jasně, a zase ani slovo o nás. My se tady dřeme, připravujeme stanoviště, dokonce pro ty, co zaplatili nejvíc, vybíráme nejlepší trasy, a nikdo po nás ani nevzdechne. Všechnu slávu shrábne vítěz a ostatní závodníci…“

„Nebreč pořád,“ odvětil Morrison a rozhlédl se okolo. Nehostinná džungle, kterou by měl znát skrz naskrz, se mu teď zdála cizí a snad i zlověstnější.

„Je to naše práce, zatraceně dobře placená, a s dobrou pojistkou. I kdybych tu měl zdechnout, a všechny peníze by dostala Marianne, pořád je to výhra, protože už nebude muset do konce života makat.“

„Problém je v tom, že jsou naplánovaný stanoviště, ale nikdo neřešil, kudy k nim povede nejkratší trasa,“ pokračoval Jacques v mudrování do Morrisonových zad.

„Tak to je snad logický, ne? Kdyby všude vedly silnice, nebyla by to výzva.“ Jacques byl neodbytný.

„Já to chápu, ale některý lidi vyjde tahle výzva zatraceně draho. Vzducholodě se zřítí, lodě se potopí při bouřích, konkrétně v týhle zatracený džungli nás může sežrat i pitomá kytka! Merde! A to ani nemluvim o posvátnejch územích, divoších a věcech, o kterých zatím nemáme ani páru!“

Morrison se přikrčil a tasil revolver. Snažil se přes Jacquesovo fňukání slyšet alespoň něco. Samozřejmě, že nikdo neřešil, kudy trasa povede. Smetánka se prostě rozhodla, že si udělá celosvětovou kratochvíli, a podmáslí ať si poradí. Co na tom, že při tom pár lidí umře?

Morrison si znovu prohlédl okolí. Byl jistý, že v téhle části džungle ještě nikdy nebyl. Značku, kterou udělali předevčírem, museli minout už před pár hodinami.

„Musíme se vrátit, Jacquesi,“ řekl, ale odpovědí mu bylo nezvyklé ticho.

Morrison zaklel a pomalu se otočil. Jeho parťák už na svém místě nestál. Morrison mohl začít odhadovat, která z věcí, o nichž Jacques mlel, ho dostala, ale rozhodl se místo toho vzít nohy na ramena. Do prvního svazku lián, který se podezřele pohnul, vypálil čtyři rány z revolveru, ale dál se nezdržoval.

Závod o jeho vlastní život byl v plném proudu…