Vypravěči GameConu 2026 – Akční hry a bonusy

O Dračí doupě jsem zavadil na konci základní školy a v zásadě mi hned přirostlo k srdci. I když jsem si odkroutil svoje jako hráč, vždycky jsem byl více PJ.

Na začátku jsem neměl moc možností, s kým hrát naživo, ale dovedlo mě to na místa a k lidem i jiným tvorům, kteří jsou dodnes v mém životě a já mám tu čest nazývat je přáteli. Ať už to byla hrdinná společnost nesmrtelných bojovníků z immortalfighters.net nebo banda pochybných dobrodruhů a násosků z Putyky, kde jsem dnes prakticky jako doma (Putyka – komunitní Discord server zaměřený na Dračí doupě 2).

Naživo si pak rád zahraju a vyzkouším všelicos, avšak prim a s tím naší domácí kampaň, si uzmulo DnD. Doufám, že i tentokrát u stolu potkám fajn lidi a hráče a společně vytvoříme super hru, co nás bude bavit.

S Dračím Doupětem a vlastně všemi roleplayovými styly jsem začal v 11 letech,kolem roku 1998, spolu se svými nejlepším přítelem Edhelem a našimi kamarády. Hltaly jsme fantasy knihy, dělali historický šerm, zajímaly se o mythologii a pohanské tradice. Tolkien byl naší modlou a starší zkušenější hráči pro nás byli bohy. Abych řekl pravdu, Tolkien byl modlou spíše pro Edhela – já měl svého vlastního tvůrce na piedestalu: Sapkovskeho. Zaklínač mi ukázal jak může vypadat tvrdá fantasy bez heroického patosu. styl který se mi líbí dodnes. V Uherském hradišti jsme měli omezené možnosti rozvoje a poznávání jiných stylů her, což se výrazně změnilo v Brně, kde nyní žiju. ..a také hraju. A nejen Drd, ale také deskovky, larpy a ochotnické divadlo.Gamecon je pro mě jednou z nejvyžších možných met, kterých může PJ v ČR dosáhnout. Byl jsem účasten několikrát jako hráč a nakonec se mi dostalo i té cti zařadit se mezi PJ.

Začátky dračího doupěte spadají ke konci komunismu u nás. Knihkupectví u Sovy se stalo baštou všech milovníků fantasy a sci-fi na Hradišťsku a já nebyl výjimkou. Domlouvali jsme se s kámoši a hráli Dračí doupě, Magic the Gathering, kupovali a četli Tolkiena, Eddingse, Feista, Sapkowského, Zelazneho, prostě co se objevovalo na pultech. A z té doby mi taky zůstala má přezdívka. Tu jsem používal jak při DrDu, tak i DrDu naživo nebo na devárnách. Postupně se vystřídali spoluhráči, trochu i herní styly a preference, ale dračák u mě zůstal číslo jedna, jen se z hráče postupně vykrystalizoval PJ. Jen Gamecon se mi dlouho vyhýbal. Před lety jsme se ale konečně sebrali, přijeli, dostali se do finále a pak se nechal naverbovat mezi PJe :-).

Na Gamecon jsem začal jezdit v roce 1996. Doby zlatého draka, Hexaedru a Dechu draka. Nebylo v ČR tehdy akce, která by byla jako Gamecon. Jako všichni jsem se účastnil DrD, obdivně vzhlížel k PJ, kteří tam tehdy byli. Spal v tělocvičně s dalšími 400 lidmi…

Když opadla léta telecí, tak jsem se stal součástí Gameconu jako PJ na dalších 10 let. Pak bylo třeba změnit přístup. Gamecon byl a je pro mě stále srdeční záležitostí. Našel jsem si na Gameconu manželku a spolu vytváříme aktivity pro hráče už několik let.

Jsem velký labužník a jako úplatek ocením kvalitní alkohol a dobré jídlo. Ale to sem asi nepatří :-)

Na Gamecon jezdím už nějaký ten pátek. Účastníci dřívějších ročníků si mou tvář možná budou pamatovat z infopultu. V poslední době už ale nic neorganizuji, jen se tam jezdím dovolenkovat a zastihnout mne lze někde mezi deskohernou, larpy, rpg a okukováním epických deskovek. Nu, a protože jsem svého času propadl společenskému tanci z období Regency a pořád ještě mi nedá se na něčem nepodílet, vedu alespoň taneční aktivitu.

GameCon, to je pro mě hlavně srdcovka. Poprvé jsem přijela jako klasický hráč „bytových“ dračáků s naivní představou, že to bude podobné. V dalších letech jsem odehrála spoustu dobrodružství, ale po čase mi DrD přestalo stačit. Jak se rozrůstala rozmanitost nabízených aktivit, přišlo mi škoda prosedět to celé jen v tom doupěti, byť jsem v něm dokonce našla manžela. Účastnila jsem se Trojboje, který ale časem zašel na úbytě a nám začala podobná aktivita chybět a rozhodli jsme se ji zorganizovat sami. Ze základní trojbojové myšlenky se nám časem vyvinula vrstevnatější aktivita, kterou chceme pobavit, ale také inspirovat a vyzkoušet její účastníky.

Kromě toho je GameCon příležitostí, jak se aspoň jednou za rok setkat s lidmi, které jinak nepotkám a vypnout na pár dní všechny pracovní starosti.

Hraju a ještě víc píšu knížky, filmy, larpy. Začal jsem v pravěku, kdy to byly spíš dračáky, gamebooky a rpg, a posledních pár let mě uchvátil larp. Můžete mě znát z našich her Albigenští, Krvavé časy nebo Čistí, či našich dřevních komoráčků Kvarteto nebo Casting. Leckdo si na mě vzpomene jako na pošuka s filmovou kamerou, který se objevuje na leckterých hrách, když to stihne, a na našem webu cestycasem.cz taky páchám všechno kolem larpových zbraní.

Svá první pravidla DrD jsem dostal na vánoce roku 1992. Ze začátku jsem hledal dokonalé podzemí, potom dokonalá pravidla, potom dokonalý svět. V současné době jsem se na nějaké hledání dokonalosti vykašlal a hraju si jen tak. Na GameCon jezdím jako hráč od roku 1995, od roku 1999 jako PJ.

Autorsky jsem se podílel na Dračím doupěti Plus a na přestavbě DrD verze 1.5 na verzi 1.6, ale doufám, že si toho nikdo nevšiml. Také jsem porotcoval Spár Zlatého draka.

Mimo RPG se bavím hlavně fotografováním, a LARPy.

Improvizátor, larper, hráč deskových her, žonglér, občasný hráč na ukulele, bývalý šermíř a srdcem i duší českotřebovák. Dlouhé roky žil a studoval v České Třebové, ale poslední dobou již žije v Pardubicích. Již dlouho v jeho životě hraje důležitou roli improvizační skupina Paleťáci. Dochází také jako Zdravotní klaun do nemocnic k nemocným dětem, u kterých se pokouší vykouzlit na tváři úsměv a smích, stejně jako divákům na Paleťáckých představeních.