popisek od vypravěče nemáme
Když celé město slaví, přece nebudete sedět doma! Nicméně divoké noci mají své důsledky. Jak jste se ocitli ve skladu? Kde jsou vaše věci? A co jste k čertu včera v noci vyváděli?
Přidali jste se k oslavám vyhlášení nezávislosti Svobodných měst, oblohu rozzářily skřítčí ohňostroje, hospody vyvalily sudy s pivem i vínem a ulice naplnila hudba a tanec. Mezi domy byly nataženy provazy s pestrobarevnými fáborky a také v palácových zahradách bylo rušno až do brzkých ranních hodin. Tedy alespoň tak to bylo v minulých letech. Dnes se probouzíte ve skladu, bolí vás hlava, žaludek máte na vodě a nepamatujete si z oslav minulé noci zhola nic…
Dobrodružství se odehrává ve světě Asterionu, konkrétně v Albireu, v období Svobodných měst. Kdo by neznal Město bílého mramoru, perlu Tary? I když možná… v nějaké bohy zapomenuté vsi v divočině bychom někoho takového nalézt mohli.
Albireo je hlavním městem Svobodných měst, v těchto chvílích též sídlem lorda Osvoboditele Firuna. Leží na soutoku řek Měsíční a Královské a k dnešku jej obývá na třicet tisíc duší. Architektonicky město připomíná, máme-li jej srovnat s nějakým sídlem pozemským, sídla ve Španělsku, případně Maroku – nízké domky, často lemovány podloubími a sloupovými arkádami, sedlové střechy opatřené povětšinou pálenými taškami. Honosnější domy jsou obloženy bílými mramorovými deskami (odtud přezdívka města), které mimo reprezentativní funkce dokážou i v parném létě udržet uvnitř jakýs takýs chlad. Technologickou úroveň tohoto období bychom mohli přirovnat v našem světě k vrcholnému středověku s přítomností magie, která může život ulehčit, nebo také zkomplikovat.
Hrát se bude dle pravidel Dračího doupěte II – pokračování nejznámější české hry na hrdiny. Všichni v ní končí jako vítězové a nikdo neodchází poražený. Jak je to možné? Cílem totiž není vyhrát, ale pobavit se a společně prožít příběh. Tento systém nemá hitpointy ani armor class, ale to neznamená, že souboje jsou nudné, právě naopak! Popisování akcí a protiakcí je limitováno pouze fantazií účastníků. Zatímco v některých jiných RPG hráči často hlásí jen „seknu ho mečem“ a hodnotu hodu nebo velikost bonusu, v Dračím doupěti II jsou více motivováni vymýšlet, co přesně chtějí soupeři udělat a čeho tím chtějí dosáhnout. Díky tomuto přístupu jsou všechny střety, ať už vyjednávání u stolu nebo souboj v uličce, jedinečné a barvitější.
Postavy budou připravené, znalost pravidel není nutná, ale vítána. K hraní vám postačí 3 šestistranné kostky a obyčejná tužka (ale těch bude mít PJka taky dost :) ).