Stanislav „Fenikso“ Kontár

K RPG jsem se dostal kdysi dávno na základce, když kamarád přinesl „pirátskou“ kopii Dračího doupěte v1.0. Bylo to ještě v dřevních dobách, kdy jsme si desetistěnné kostky dělali z moduritu, protože se nedaly koupit. A už tehdy jsme Dračáku propadli. Hltali jsme tehdy polský časopis Magia i Miecz a samozřejmě vytvářeli vlastní RPGčka, co se nedaly hrát.

Moje cesta vedla přes všechno možné, co se tehdy dalo sehnat a dnes už je v propadlišti dějin. První velká změna oproti běžnému fantasy na tisíc způsobů pro mě byl Shadowrun. Tehdy jsem si ho vyprosil od rodičů k Vánocům a oni za něj na tehdejší poměry utratili šílené peníze. Pochopil jsem, že RPG nemá hranice a že hrát je možné jakýkoli příběh.

Nyní už, dalo by se říct „na starý kolena“, experimentuju méně. Mám rád jednoduché systémy s malým množstvím pravidel, mám rád silné příběhy, důraz na postavy a drama. Rád improvizuji a k smrti nerad listuji pravidly. Střídám žánry a zkouším věci, které jsem v RPG ještě nezkusil. Rád se nechávám překvapit, kam nás příběh zanese, i když jsem vypravěč.

Mezi mé oblíbené hry nyní patří Apocalypse World, Ironsworn a 2400. Ale také se rád vracím ke Střepům snů a Shadowrunu, i když často jen zčásti, v podobě ideí nebo settingu.