Robert „Gnome“ Müller

9e9

Máme svobodnou vůli, nebo jsme otroky zákona příčin a následků? Řídí náš život náhoda, nebo je jeho běh předurčen? Můžeme vůbec změnit svůj osud?

Padesátá léta. Nesourodé skupiny z různých konců světa se náhodně setkávají ve vysokohorském prostředí lamaistického kláštera. Náhodně? Co ovlivňuje běh našeho života? Během krátkého času se ponoříme do hlubin psychiky cestou sebepoznání, konfrontace s realitou a jinými kulturami. Má pravdu Einstein, Freud, von Neumann, Pavlov, Darwin, Mendel…?

9e9 se odehrává v 50. letech v Tibetu, kde se potkávají počítačoví vědci a dobrodružní horolezci s tibetskou tradicí v postavách mnichů. Hlavním tématem hry je sebepoznání.

Larp je inspirovaný povídkou A. C. Clarka a komiksem z Ohníčku, jejich znalost není nutná, ale není ani na škodu. Larp povídku nekopíruje, naopak přichází s jiným závěrem, takže vám konec nevyspoiluje.

Jedná se o minimalistický konverzační larp sandboxového typu. Hráči dostanou jen velmi zhruba načrtnuté postavy a základní rámec hry. Dotvoření postav a vztahů s ostatními je už plně v jejich rukách. Hra poskytuje velkou volnost, zároveň je však náročnější na improvizaci, počítá s vlastními nápady hráčů a aktivním přinášením filozofických témat do hry.

Autor: Robert Müller

Pozor, pokud nám počasí bude přát, budeme hrát venku a k večeru už může být trochu chladno.

Sarabande

Je těžké být rozervaným umělcem v kavárně na Montmartru. Ta zoufalá snaha se osvobodit, to marné hledání pravé lásky. To věčně nedokonalé vyjádření krásy a směšná iluze pravdy…

Lehkým krokem vtančím do kavárny. Dnes by mohl být ten den – ten den, kdy bude moje láska konečně opětována…

Vcházím nabroušeně jako vždycky. Pravda jednou musí vyjít najevo. Jednou všichni prozřou a uvidí, jak hluboce se ve svých životech mýlili.

Dívám se do země a přes slzy ani nevidím své přátele v kavárně. Něco mě svírá jako okovy. Jsem jenom otrokem této doby?

Převratná doba fin de siècle, přelom 19. a 20. století. Nové objevy ve fyzice, psychologii, nová technika, nové umění. V kavárně na Montmartru se pravidelně setkává dvanáct postav, předvoj své doby, bohémská společnost. Je vůbec potřeba se vyjadřovat, pokud nejde o otázky svobody, pravdy, krásy a lásky? A nejsou v těchto otázkách slova zbytečná?

Jedná se o expresionistický larp zaměřený na vyjadřování emocí a vztahů pomocí umění, primárně pohybu a improvizovaného tance, méně pak pomocí umění výtvarného. Během samotné hry se nemluví. Zkušenosti s tancem nebo výtvarné nadání však nejsou potřeba, jde nám o prožitek, nikoliv o porovnávání se s ostatními. Očekává se ale ochota hýbat se a pohybově/tanečně improvizovat. Na úvod se rozhýbeme několika workshopy, aby se vám do hry snadněji vklouzávalo.

Postavy ve hře jsou pouze načrtnuté jako jednotlivé archetypy (dobrodruh, milovník, učenec, šašek aj.) a v úvodních workshopech si hráči sami definují, kdo jejich postava je, proč do kavárny chodí, jaké problémy řeší, čeho chce dosáhnout a jaké má vztahy s ostatními. Na hráče jsou tedy kladeny poměrně velké nároky a hra vyžaduje, aby hráči přicházeli s vlastními nápady.

Larp může být kontaktní, hranice si nastavíme na začátku hry.

Pro hru je vhodné neutrální oblečení tmavých barev, hra se nesnaží o napodobení dané doby.

Autoři původní hry: Marie a Jeppe Bergmann Hamming, hra je výrazně upravená pro české prostředí