19.–22. 7. 2018 v Pardubicích
Nejste přihlášeni na web
Přihlásit / registrovat / obnovit heslo

GameCon 2015: Jaký byl?

Michal „Manik“ Havelka, 21. července 2015

GameCon 2015 je za námi. Z organizátorů opadl stres, ale stále tak trošku smutníme, jak rychle to všechno uběhlo. Než vyhodnotíme vaše odpovědi z dotazníků, které máte ve svých e-mailových schránkách, dovolte nám shrnout, jak vidíme letošní GameCon my.

Na začátek pár čísel: 595 registrovaných účastníků, 252 aktivit, přes 1500 míst na aktivitách, 89 vypravěčů, 16 organizátorů, 1 GameCon. Často (vlastně každý rok) si klademe otázku, jestli chceme GameCon dále zvětšovat. Hlavní organizátor Pavel Zahradil k této otázce mezi druhým a třetím pivem na sobotní párty uvedl: „Nezáleží mi na tom, jak GameCon bude velký. Mým cílem je, aby aktivity na něm byly kvalitní – pokud to znamená, že jich bude víc, budu jen rád.“

![](soubory/obsah/blog/larpove-pochybnosti/ 12648009_10153903429323522_2100082071_n.jpg)

Jak vidíme GameCon 2015?

Z čeho jsme měli tento rok radost? Vlastně téměř ze všeho.

Asi největší radost jsme měli z obrovského množství dobrovolníků, kteří nám pomáhali s přípravou budovy a na Infopultu. Už ve středu nás na místě bylo kolem 30 a my poprvé netahali ruce po zemi s přesouvání krabic z místa A na místo B. Je to něco, čeho si obrovsky vážíme a jsme moc rádi, že jsme kolem festivalu vybudovali tak aktivní komunitu, kde každý pomůže jak umí/může/chce. Při slovním spojení „GameCon jako služba“ se nám křiví jazyk i obličej.

Další velké poděkování vám patří za dobrovolné vstupné. Přispělo výrazně přes polovinu účastníků a nám se podařilo přes 20 000Kč, které můžeme reinvestovat zpátky do GameConu.

Podařilo se zajistit dostatek jídla, na které se (obvykle) nestály úmorně dlouhé fronty. Mohli jsme si vybrat i z vegetariánské a veganské varianty, číšníci nás překvapili svou příjemností a usměvavostí. Maličkost, ale majiteli restaurace Pod košem jsme za tento posun k lepšímu velmi vděční. Konečně jsme našli místo, které můžeme využít každý rok, kde se nám líbí, které zvládáme finančně pokrýt a kde můžeme růst, stagnovat i klesat. Kapacit je dostatek pro spánek v pohodlné posteli i levnějším spacáku, jakož i na samotné aktivity.

Líbila se nám i sobotní párty – nikde se nic nerozbilo, nikdo se přehnaně neopil a neměli jsme žádné stížnosti ze strany kulturního domu ani městské policie. Po zkušenostech z předchozího ročníku je to něco, co nás mile těší. I Five Leaf Clover nám vzkázali své díky za pozvání a my přemýšlíme, zda-li, příp. jakou kapelu pozvat další rok. Napište nám prosím na facebook váš názor, bude to pro nás hodnotné.

Podařilo se nám šlápnout i do propagace v Pardubicích a dopravní podnik nám poskytl slevu na letáky v jejich vozidlech. Byli jsme v každém z nich, stejně jako na českém rozhlase, v místních novinách a další spoustě kanálů. Z Pardubic a bezprostředního okolí dorazilo na 70 účastníků (nepočítaje ty, jež neprošli registrací).

U aktivit si prozatím netroufáme soudit jejich kvalitu, s kapacitou jsme ale šlápli vedle. Pár aktivit jsme museli zrušit, i když vás přijelo víc, než jsme čekali. Oproti předchozím ročníkům mnoho z vás přijelo nejen za programem, ale i za lidmi, což jsme nepředvídali, ale těší nás to. Taktéž stále nevíme, co si odnést z akčních her a bonusů – šifrovačka praskala ve švech, ale sobotní běhy her se nepodařilo naplnit.

Velký ohlas vzbudily i betatesty (nebo naopak finální verze z předchozího roku) her – typicky Rone, Hope, Codenames a další. Deskoherna se zaplnila do posledního místa, RPG i Legendy navýšily počty a Wargaming už zdaleka není nepodstatný doplněk. Larpům se podařily dvě velké velkoprodukční hry (Orlov a Bucaňero) a mistrovství v DrD slaví opět rekordní počet družin. Obavy máme z jeho dalšího vývoje, proto budeme rádi, když společně s Pány Jeskyně napíšete i vy Altaru a zasadíte se o vznik elektronické verze pravidel, které připravuje (ale čekání na ně je jako čekání na příchod hlavní postavy Bible).

Věříme, že jste si letošní GameCon užili. My si nyní dáme zase půl roku odpočinek a budeme volně přemýšlet nad leitmotivem toho dalšího (váš názor opět vítán). Pokud byste nám s ním chtěli pomoci, stále sháníme do týmu markeťáka a programátora.

Co stojí v jeho pozadí?

Normálně bychom text ukončili poslední větou výše, ale protože jsme se v týmu shodli, že se zoufale málo píše o fungování neziskových sdružení, chceme zapojit i pár zkušeností zevnitř org. týmu. Cílem není, abyste nás litovali či si nás vážili – GameCon děláme rádi a s láskou. Pouze bychom se rádi podělili o to, čím jsme si za rok prošli a co si z toho odnášíme.

Na závěrečné organizační poradě zmínilo nemalé množství zkušených organizátorů velký pocit demotivace do pořádání dalšího ročníku a atmosféra v místnosti byla vypjatá. Čím je GameCon profesionálnější a účastníci spokojenější, tím horší to má dopad na pospolitost týmu. Děláme příliš mnoho rychlých a nekoncepčních rozhodnutí, příliš mnoho kompromisů „aby to bylo“, a pálíme příliš času na věci, které následně škrtáme a děláme znovu. Kde šlapeme vedle?

Ačkoliv máme dobrého hlavního organizátora, který dohlíží na plnění úkolů a bezproblémový běh organizace, stále v týmu postrádáme lídra a mediátora – někoho, kdo mírní konflikty, motivuje nás a připomíná nám, proč to všechno děláme. A je to on, kdo dělá tu nejhorší práci, pokud je potřeba a nikdo ji nechce udělat.

Začali jsme efektivizovat. Z občanského sdružení se stává malá firma, ovšem bez placených lidí. Přes míru dokumentací, procesů a jejich dodržování smrdí závanem korporátu a musíme se tohoto závanu velmi rychle zbavit.

Nepotkáváme se osobně. Pokud hodně z nás bydlí v jiném koutu republiky či v jiném státě, není jednoduché se potkat, pro tým samotný je to však více než prospěšné. Internetová komunikace je na konflikty a ostrou řeč hodně náchylná, a pokud spolu celý rok hovoříme pouze přes internet, nemáme mnoho šancí se poznat jako lidé a ztrácíme motivaci v týmu pracovat (nabíráme ji zpět na GameConu, když spolu hovoříme mezi druhým a třetím pivem na párty a zjišťujeme, jak boží sestavu máme).

Finanční model je zoufale zastaralý a vychází z dob, kdy jsme tlačili náklady na maximálně možnou nízkou hranici. To způsobuje, že jsme jako jednotlivci ve vztahu ke GC ve ztrátě, potřebujeme doklad na každou lepící pásku a neproplácíme si srazy ani telefony. Tento model budeme muset nejspíše brzy změnit a začít investovat i do vlastního týmu, pokud jej chceme udržet.

Poslední diskusí, která nás čeká je změna organizační struktury. Práci organizátorům musíme přidělovat nikoliv podle jejich pozice, ale podle toho, co je opravdu baví dělat. Těžká rozhodnutí nechat na těch, kteří chtějí rozhodovat, nikoliv na těch, kteří rozhodovat nechtějí, ale musí.

Práce s neziskovým týmem je poměrně nejednoduchá věc a sami se necítíme na to, abychom rozdávali velká moudra o tom, jak s takovým týmem pracovat. Tušíme, co a jak máme změnit, netušíme, jestli se nám to podaří převést do praxe. Minimálně se o to však pokusíme, protože zatím jsme stále tým, co táhne za jeden provaz a máme jasný cíl: Chceme dělat ten nejlepší herní festival v České republice.

Sponzoři

Partneři