S Jezevcem o začátcích her v ČR

Petr Pouchlý alias Jezevec je jméno, které je slyšet ze všech stran. V devadesátých letech se věnoval RPG hrám, následně deskovkám a se založením Court of Moravia přešel na larpy. Věří ve zdravé prostředí ve firmách, pracoval v call centru, jako technik i jako projektový manažer. Zajímá se o reklamu, networking a je na všech známých i neznámých sociálních sítích. Vizionář, lídr, vděčný kritik - a pro mnohé také kontroverzní postava. Byl to právě on, kdo stál u přerodu GameConu z mistrovství v DrD do dnešní podoby.

Stál jsi na rozhraní starého a nového GameConu. Jak GC vůbec vznikl?

Rok 1993, 1994 má širší konsekvence. Vzniká první generace hráčů RPG: Martin Klíma, Gom, Rumun, Vlaaďa Chvátil, Karel Papík a další, kteří se motali kolem Dračího Doupěte.

Martin Klíma, Rumun a Vlaaďa dělali původní Dračí Doupě?

Buď přímo dělali nebo se pohybovali kolem klubu přátel J. R. R. Tolkiena, ze kterého se první hráči RPG generovali. Těsně před revolucí měli k dispozici MERP, Middle-Earth Role-Playing, což byl jeden ze stařičkých systému té doby a v roce 1990 Dračí Doupě. V roce 1992 přichází na trh Blackfire, který k nám dovezl jiné hry.

Máš na mysli RPG?

Jiné geeky hry. Do té doby jediné deskovky byly Dostihy a sázky, Byznys, což byla prvorepubliková předělávka Monopolů, Slavkov a hry v ÁBíčku. Das ist alles. Potom byl založen klub Dračího Doupěte Hexaedr, který od roku 1991 vydává časopis – představ si jako šest A4 přehnutých napůl. Poslal jsi 20 korun a 20 známek, tím sis zařídil roční členství a oni jej posílali 6x do roka.

Kde všude si mohl člověk přečíst o DrD, potažmo RPG?

Ve fanzinech. Kromě Dechu zlatého draka, což byl oficální fanzin Hexaedru, vydával fanziny kde kdo, kdo měl díru do zadku. Typický fanzin vypadal následovně: jedna nebo dvě nové příšery, jeden nový magický předmět a jedno nové povolání. Vycházelo jich několik, ale ve strašných kvalitách. Psané na psacím stroji, pár amatérských ilustrací. Lidé si drželi seznamy s poštovními adresami, fakt neuvěřitelná doba.

Kdy u nás vyšel Tolkien, z něhož čerpali první hráči RPG?

Vydala ho Mladá fronta tři roky před revolucí, kdy už v Československu existovala sci-fi scéna. Tehdy mělo sci-fi velmi exkluzivní postavení.

Vydání Tolkiena byl první milník – vzpomeneš si i na další?

V roce 1992 vznikly první kongresy Hexaedru. Na nich se hrály první larpy, které byly opravdu DrD naživo. Například se z papírků odtrhávaly rohy, když jsi seslal kouzlo. Ale nebojovalo se dřevem, to začalo až na Cimburku. Zlomový je i následující rok, kdy se na Bohemia Conu hraje poprvé mistrovství v Dračím Doupěti. Tehdejší dobrodružství byla hodně tragická. Čtverečkovaný papír, jedna místnost, věž. V prvním patře čtyřicet kostlivců, v druhým čtyřicet zombie, ve třetím čtyřicet ghúlů, drak – chodba – drak – chodba – třetí drak. Bomba.

V té době vznikl Altar?

Počátek Altaru se pojí s prvním DrD v roce 1990. Martin Klíma se odstěhoval do Prahy a dal se dohromady s Vilmou Kadlečkovou, českou fantasy spisovatelkou. A začíná se prolínat kombinace mladých dračákistů se starými dinosaury sci-fi scény. Na ParConu, Bohemia Conu nebo DraConu se začal hrát po nocích nový obrovský fenomén – Dračí Doupě.

Spustilo to vlnu dalších her?

Altar začal cítit, že je pro podobné hry odbytiště. Přivezl BattleTech a vydal v češtině Talisman. Na vlastním písku si hrál Blackfire, který v roce 1994 představil zahraničního White Wolfa, který ale narážel na dva problémy: byl anglicky a byl svinsky drahý. Další hry vozili už jen Poláci – jejich verze Talismanu se v polštině jmenovala Magia a meč, nebo Wojna o Pierścień, kterou na přelomu let 93/94 vydal Altar. V češtině se jmenuje Bitva na polích Pelenoru a je to deskovka, která měla jako figurky maličký 1x1 tvrdý papírky. Když do toho někdo kýchnul, pětihodinová hra pro dva hráče byla v troskách.

Existovala už i jiná RPG?

Další jméno, které je nutné zmínit je Bob Koutský, který začal v Praze razit Vampire. Vzniklo Prague by Night, což je významné pro další směrování RPG scény. V roce 95 vznikl první GameCon v Olomouci. A co se tam dělo? Hrálo se Dračí Doupě. Ale prostě furt. Tehdy velmi dlouho nebyl dotisk pravidel pro pokročilé. Lidé chodili neustále do Černé planety (fantasy a sci-fi knihkupectví, pozn.) a ptali se, kdy se konečně objeví na pultech. V Černý planetě si z toho dokonce dělali legraci a všem tvrdilii, že jsou jenom v distribučním skladu na Húskově 4. Tam je blázinec. Oni tam chodili a na vrátnici si klepali na čelo a posílali je otravovat jinam.

Objevili se ještě další hry?

V roce 94 na trh přišel Magic the Gattering, který měl coming-out na Draconu. Magicáři se hodně vymezovali proti DrDařům, ale zároveň hodně DrDařů hrálo Magic, protože v něm byly hezké fantasy obrázky.

Magic a DrD jsou ale úplně jiné hry.

Ano, ale tehdy nic víc nebylo. A v roce 1996 Magic úplně přejel Dračí Doupě. Na GC se hrál všude. Pak začaly turnaje a ještě dlouho se GameConu Magic držel, než se plně profesionalizoval.

Jaké byly další zlomové roky?

V roce 1994 vyšla taktéž druhá edice Shadowrun, kterou následně objevili Pražáci a ten byl skoro stejně boží jako Vampire. Vymezovali se tehdy vůči DrDistům, protože měli něco víc než blbou fantasy. Další zásadní rok je pak 1997, kdy byly obrovské povodně a zaplavily Olomouc. To se GameCon přesunul na jeden rok do Čelákovic a na něj dorazil Ondřej „Grob“ Netík, který přivezl Werewolf the Apocalypse. Nakazil nás White Wolfem, což znamenalo úplnou změnu paradigmatu vypravěčství. Najednou nešlo o kostky a přechytračení systému, ale o budování příběhu.

Myslíš, že Ondra Netík změnil pohled na RPG?

Můj určitě ano. Hry s ním byly na tu dobu úplně jiné. Téměř neexistovala pravidla, hráli jsme v hradní věži, kolem svíčky. Když v roce 2010 přišel někdo na to, že by bylo krásné hrát RPG takhle, říkal jsem si „A už jsme tu zase.“ Co pět let přicházely generace obroditelů se slovy „Představíme RPG lidem, všichni ho budou hrát – to bude boží.“

Jak se na GameCon dostala ostatní RPG?

Vznikl Pragocon a tam se hrály „víc jiný RPG hry“, protože Pražáci byli hrdí, že je znají.
Zašel jsem za Bouchim, dlouholetým hlavním organizátorem GC, a chtěl jsem oněm „jiným RPGčkům“ dát prostor. Řekl mi, ať si ho vybuduji a od let 2001/2002 vzniklo otevřené hraní deskovek a RPG. Na GC jsme začali tahat i nehráče DrD, což PJové nenesli úplně dobře.

Proč ne úplně dobře?

Vnímali GC jako svůj festival, jež je primárně věnovaný DrD. Mezi roky 2003 a 2007 nebylo přesně definované, kdo má jaké kompetence. GameCon se rozrůstal, proto jsem si vzal za cíl, že na něj přitáhnu nové lidi. Kolem let 2005/2006 přestával mít Bouchi na GC čas a mě víc a víc štvalo, že se con nehýbe dopředu a chtěl jsem ho převzít. Pak ale přišel ale střet s realitou a začal jsem se věnovat Court of Moravia.

Kolem roku 2009 ses tedy začal z týmu vzdalovat. Co se dělo s GameConem dál?

Přesunul se do Pardubic, kdy přichází na scénu Gandalf, který ho převzal a založil GameCon o.s. Dělal to zodpovědně rok a pomalu se začal profilovat Matouš Ježek. Oba měli velké plány, jak všechno změní. Gandalfovi se ale později narodila dvojčata, což s časem na organizaci zamává. Matouš to vzal na rok, aby dal do kupy nový tým. Otevřeně ale říkal, že déle to dělat nemůže. Každý se musíme nějak živit, což organizováním conu nejde.

Jaký byl další osud?

V roce 2011 ho naštěstí vzal Pavel Zahradil. Chtěl, abych zůstal v týmu alespoň jako poradce, ale byl jsem spíš maskot, jako morální podpora. Oficiálně jsem měl na starosti larpy a off-program, ale fakticky jsem je předal LarPardu, což zabralo. Zorganizovali Trojboj, Improligu a další super věci. S CoMem se počítalo jen na tajnou párty, ponorky a jiné maličkosti.

O GC mluvíš pozitivně – štvalo tě na něm něco?

Co mě opravdu štvalo, že nemá opravdovou propagaci. Nebyly ujasněné věci kolem marketingu a proma, čímž vznikla obrovská propast a GC získal nálepku „je to pro divný lidi, co hrají DrD“.

S tím se trochu potýkáme dodnes. Souvisí to trochu s otázkou – je možné na RPG nalákat dívky, aby je hrály stejně, jako dnes hrají larpy?

Možné to je, ale. Holky neletěly na larpy dvacet let. Dřív to byly divné věci stavěné pro muže: testosteronová zábava, boj, akce, body a počítaní. Dnes jsou pro ně atraktivní, protože ta témata jsou lidská, jsou o vztazích, dávají smysl. Drtivou většinu RPG her píšou muži, nikoliv ženy. Dokud psali larpy muži a ne ženy, vypadalo to stejně. RPG musí začít psát ženy.

Jak udělat GameCon přitažlivější pro ženy?

Nesmí z něj být cítit geekiness, musí to být normální letní festival. Každým rokem se to postupně zlepšuje, ale stále je to trochu cítit. Probírali jsme to mockrát s holkami, které tam jezdí. Řeknou pokaždé to stejné: „Další holky nepotřebujem, jezdí nás dost.“ Kampaň nikdy nepůjde zevnitř, musí jít zvenčí.