Představujeme orgy #1: Shako
Zdravíme všechny naše čtenáře u našeho nepříliš pravidelného občasníku, v němž bychom vám rádi představili jednotlivé šéfy sekcí, kteří se na GameConu budou starat o vaši zábavu. Na začátek jsme pro vás vyzpovídali Shaka (Shako a Žako jsou dva různí lidé, pozn.), který má pod palcem deskové hry. Mnozí z vás ho jistě znají, ale přesto je dost dobře možné, že zde o něm odhalíte něco nového. ;-)
Ahoj, na úvod bych začal takovou obligátní otázkou. Jak jsi se o GameConu vůbec dozvěděl a kdy jsi poprvé dorazil?
Ahoj, poprvé jsem o GameConu četl v rámci letáčku ve své nově zakoupené příručce Dračího doupěte (okolo roku 1999). Na první GameCon jsem dojel až do Pardubic v roce 2009, abych si zahrál spoustu RPG, což je možná trošku paradoxní na šéfa deskovek. Ale ukecal jsem na to tenkrát kamaráda z Hradce a kamarádku, která chodila s klukem z Pardubic. Složili jsme tenkrát i trojbojový tým a vyhráli 2. místo, což je snad jediná medaile, jakou z GameConu mám – tak se musím pochlubit.
Jsi jedním z hlavních organizátorů. Jaká cesta tě k této pozici dovedla?
Cesta byla rychlá a mírně nečekaná. Na konci mého druhého GameConu (2010) tenkrát v Třebové, se debatovalo, co dál s GameConem. Tak jsem řekl, že bych mohl pomoct. A na GameConu 2011 jsem už měl na krku deskohernu, wargaming, Magic a deskovku do trojboje. A aby toho nebylo málo, navrhnul jsem, že uděláme epické hraní. A zvládli jsme to. :-)
Můžeš nám povědět, co je pro tebe na organizaci podobné akce nejsložitější?
Přímo na GameConu je pro mě nejsložitější stihnout všechno, co bych chtěl – zorganizovat deskohernu, vést epické hraní, zahrát si RPG, mrknout na přednášky, potkat spoustu kamarádů… Na konci odjet domů, všechno dospat a čekat celý rok na další GameCon.
Další, na první pohled složitá věc, je přesvědčit moji ženu, že těch 7 minut denně, co se na GameConu vidíme, je dostatečných a měla by přijet i příští rok. Daří se to. Hlavní argument je samotný GameCon, což jsou pro ni dobré larpy a zajímaví lidé, se kterými je možnost se tam potkat a popovídat si s nimi.
Ale myslím, že jsme chtěli mluvit o těch organizačních věcech. Než začne samotný GameCon, největším oříškem je naplánovat vhodné rozložení programu: Vybrat turnaje a hry pro epické hraní a všechno rozdělit mezi jednotlivé dny, aby přišlo co nejvíce lidí. Je to součást rivality mezi šéfy jednotlivých sekcí na GameConu, že se všichni snaží vypadat, jakoby právě ta jejich sekce byla ta nejdůležitější a chodí na ni nejvíce lidí.
Kolik lidí se kolem organizace deskových her každý rok asi tak pohybuje? Je náročné je ukočírovat?
Je jich čím dál více. Tento rok očekávám, že jich bude okolo 25-30. Ale organizační věci řeším se zhruba polovinou z nich, protože se domlouvám s jednotlivými vydavateli, tedy jejich zástupci. U epického hraní je to složitější – tam je potřeba s každým probrat individuálně, co by chtěl vést za hru a kdy má čas. Snažím se taky reagovat na poptávku po spuštění přihlašovaní – takže pokud na to máme kapacity místnosti a hry k dispozici, hledám nové termíny a člověka, který by hru vedl. Absolutní favorit epických her je Hra o trůny, ta se každoročně plní nejrychleji. Mezi turnaji pak hodně stoupá obliba Carcassonne – což mě trochu děsí, protože netuším, kde budeme turnaj pořádat příště, pokud počet zájemců o hraní poroste tak jako v předchozích letech.
Dovolíš nám nahlédnou trochu do zákulisí příprav a prozradíš nám, jestli je na letošek připravována nějaká novinka v tvé sekci?
Plánujeme rozšířit nabídku epických hraní, zejména pak o hry, které zaberou i dva bloky, tedy až osm hodin herního času. Dále uvažujeme přidat ještě jednu nebo dvě přednášky o deskových hrách.
A nakonec bys nám mohl prozradit, jaká je tvoje nejoblíbenější desková hra a proč.
To je těžká otázka. Her je příliš mnoho na to, abych si oblíbil jen jednu. Pokud bys však trval na tom, že můžu jmenovat jen jednu, pak volím Diplomacii – nádherné spojení strategické a vyjednávací hry. Žel náročné na čas i spoluhráče.
Ale ty na tom netrváš, že? Tak budu pokračovat dále. ;-)
Obecně mě nejvíce na hrách baví interakce mezi hráči – vyjednávání, blafování, smlouvání, dražba, uplácení, obchodování… A v posledních letech velmi preferuju hry, jejichž mechaniky podporují atmosféru nebo přímo umožňují odehrát zajímavý příběh. Znalce pak asi nepřekvapí, že mám rád hry z dílny Fantasy Flight Games, zejména pak Britannii, War of the Ring a Battlestar Galacticu. Dále pak třeba Studenou válku, Civilizaci, Nexus Ops nebo Here I Stand.
Pokud bych měl jmenovat i jiné než „epické“ hry, tak nemůžu opomenout Bang! – hra, kterou jsem poznal krátce po prvním vydání a hrál jsem ji doslova mnoho dní a nocí. Dodnes jediná hra, kterou jsem musel přestat hrát jednoduše proto, že jsem se jí nahrál příliš mnoho. Mezi mé velmi oblíbené patří také Pilíře Země, Kaleidoskop, Poštovní kurýr, vesmírní Osadníci, Space Alert, San Juan a samozřejmě Carcassonne, jehož pravou krásu jsem objevil až poté, co jsem se stal turnajovým rozhodčím.