19.–22. 7. 2018 v Pardubicích
Nejste přihlášeni na web
Přihlásit / registrovat / obnovit heslo

Larpové pochybnosti, aneb proč si nezahrát

Filip „Drirr“ Appl, 2. února 2016

_„Už jsi hrál nějaký larp?“ „Pojeď na Gamecon zahrát si tenhle larp, je to super hra!“ „Ten larp byl ale boží!“ „A pak začala hrát hudba a mně se chtělo brečet…“_ Nenávidíte tyhle věty? Nerozumíte jim a nechápete, proč ten člověk, se kterým si chcete normálně pokecat o Gameconu, mluví pořád jen o tom? Pokud je to tak, asi byste měli číst dál. A vlastně čtěte dál, ať už to máte jakkoliv.

Live Action Role Playing. LARP. Larp. Pro některé (včetně mě) nedílná součást života, která mi umožnila poznat super lidi, prožít desítky a stovky životů a poznat nepřeberné množství historických epoch a světů včetně těch, které znám z různých knížek a filmů. Pro jiné ale možná tak trochu otravná moucha, která kolem nich pořád jenom bzučí, aniž by si pořádně sedla a oni ji mohli definitivně rozmáznout. Následujících pět pochybností nelarperů je pro lidi, kteří se chystají na Gamecon, vědí, že nějaké larpy existují, ale v zásadě je zatím nic nepřesvědčilo, že by si nějaký měli zahrát.

1. Nevim, jestli je to pro mě

Každý larper má kamarády a známé, kteří larpy nehrají nebo kteří je (nedej Bůh!) ani neznají. A každý larper zápasí s pocitem „jak moc o tom mluvit, abych dal najevo, že je to strašně moc super, ale zároveň je neprudil.“ Pokud jste tím na druhé straně barikády, kdo musí neustále poslouchat přednášky o těch divných larpech, máte asi tak dvě možnosti, jak to řešit. První je důrazné uvalení embarga na toto téma. Ideálně pod pohrůžkou zohavení oblíbeného larpového kostýmu. To zabere.
Druhá možnost je trochu odvážnější: Pokud nechcete už poslouchat věčné řeči o larpech, kterým nerozumíte, a nezajímají vás, jděte a jeden (nějaký krátký, na dvě hodiny, ať neriskujete moc času) si zahrajte. Pokud vás to nebude bavit, můžete vždycky říct: „Hrál jsem a byla to nuda, nic pro mě.“ Pak máte celkem jistotu, že už se znovu nestanete obětí nadšeného povídání o larpech. A pokud by se vám to náhodou zalíbilo, je to vlastně win-win situace pro obě strany. Obávám se, že žádný jiný způsob, jak zjistit, zda je to zábava pro vás, neexistuje.

2. Radši budu na Gameconu dělat něco jinýho

To je samozřejmě úplně v pohodě, každý má na GC svou oblíbenou linii. Na druhou stranu, ačkoliv tomu možná mnozí stále nemohou uvěřit, Gamecon je jedním z největších festivalů komorních larpů v u nás. Proč toho tedy nevyužít a nevyždímat z něj všechno, co půjde? Vyždímat z něj tu pestrost, kterou nabízí. Není zas tolik akcí, na kterých si můžete v jednom dni zahrát u stolu suprový RPG, zajít si na nějakou deskovku, zastřílet si z vodní pistole a k tomu si na tři hodinky někde střihnout larp třeba o pirátský výpravě za pokladem. Nebo o posádce kosmický lodi. Na tom nezáleží. Důležitý (aspoň pro mě) je to unikátní spojení komunit. Hrajete dračák? Barvíte figurky? Sedíte věčně u deskovek? Je solidní šance, že vás budou bavit i larpy. A hlavně proč si nerozšířit obzory a třeba i zjistit, že tudy ne…

3. Nemám rád cizí lidi a neznámý prostředí

Už si nějakou dobu říkáte, že byste to možná teda i mohli zkusit? Jenže vás odrazuje představa, že budete někde tři hodiny zavření s cizími lidmi bez možnosti utéct? Jste prostě spíš uzavřený a je vám nejlépe mezi svými? Chápu, já to mám úplně stejně. Neumim se seznamovat, na párty spíš stojim v rohu a pozoruju ostatní a cizí lidi mě vlastně moc nezajímají (za což si většinou nadávám potom, co mnohé z nich poznám). A to je přesně důvod, proč je formát Gameconu úplně ideální. Téměř každý z vás tam má svůj tým kamarádů, nebo alespoň sekci, ve které mu je dobře a kam se vždycky může vrátit. Vstupní bariéry k zahrání si nějakého larpu jsou často minimální nebo žádné. Skok do jiného prostředí, mezi jiné lidi, je tady prostě úplně v pohodě, protože víte, že zbytek dne můžete být zase bezpečně mezi svými.

4. Neumim hrát a budu to kazit

My to taky neumíme. Nikdo z nás není profesionální herec a od nikoho se nic takového neočekává. Ale jasně – nebudu vám mazat med kolem huby – i mezi larpery si lidé povídají o tom, jak někdo skvěle hraje, jak tu roli zahrál úžasně a tak podobně. Je to asi na takové úrovni jako „Lojza včera při tom florbalu tak válel.“ Prostě lidé mají z larpu zážitky a za ty zážitky mohou občas jiní lidé, o kterých se mluví. To je logické. Nenechte se ale ničím takovým odradit. Pro to, abyste byli dobrými hráči, totiž stačí hrozně málo: Mít chuť do hry a těšit se na ni. To dělá totiž hrozně moc. Zkazit to můžete tak maximálně blbou náladou, která ovšem jak známo zkazí cokoliv. A pokud by vás herectví a hraní různých rolí zajímalo víc, dejte mi vědět na mail. Rád vám dám pár tipů, co pro to udělat.

5. Nechci si hrát na to, že pláču v koutě a bojim se Hitlera.

Nedávno jsem někde znovu opakoval, jak mě nebaví pouze vztahový hry („Honzo, jsem těhotná s tvým bratrem!“). Nebo hry, kde musím hrát, jak silně prožívám nějaký pohnutý osud. Nechápejte mě špatně, vůbec nic proti nim, mnohé jsou skvělé (vlastně některé z nich patří k tomu nejlepšímu, co můžete u nás hrát), ale prostě to není zcela můj šálek kávy. Dokonce jsem komorní hry téměř přestal hrát, než jsem si uvědomil, že je to pouze o tom si dobře vybrat. Komoráků je velké množství a na Gameconu se vždycky snažíme, aby byly pestré. Vztahová dramata, scifi a fantasy, komedie i vážné hry, hry dobrodružné i čistě argumentační. Hry nenáročné a naopak dražší, výpravné. Vybere si prostě každý, ať už chce zachraňovat svět či řešit vypjatá rodinná dramata. Pokud se ostatně chcete mrknout, co se u nás tvoří, zkuste Larpovou databázi. Tam toho je.

Toť vše k běžným larpovým pochybnostem. Pokud jsem vám nějaké z nich dokázal rozptýlit, budu se těšit, že se uvidíme na nějakém larpu na Gameconu 2016. A pokud ne…tak…si to přečtěte znovu ;)

Filip „Drirr“ Appl

Sponzoři

Partneři